Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.

Výkladový slovník

# A Á B C Č D Ď E É Ě F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž
první
ze 6
poslední

ESKARPA

vnitřní stěna příkopu, u novověkých opevnění vyzděná, zešikmená (odtud obecně šikmá opěrná zed'). Vnější stěna se nazývá kontreskarpou.

FABION

zaoblený přechod mezi stropem a stěnou (fabionová římsa)

FALC

sídlo panovníka franské, později svaté říše římské.

FASÁDA

vnější stěna budovy, prolomená okny, vchody, případně dále členěná římsami, lisénami, pilastry, atd.

FESTON 1

FESTON

rostlinný ornament, obloukovitý závěs z květů, ovoce a stuh

FIGURA

vlastní znamení erbu - heroldská, vzniklá různými formami dělení štítu nebo obecná, představující jakékoli jiné negeometrické motivy. K úplnému erbu patří štít, přilba, pokrývky (fafrnochy), točenice či korunka a na ni položený klenot erbu.

FLANKOVÁNÍ

ve fortifikační architektuře boční střelba pomocí flankovacích věží, bašt, dovolující aktivní obranu

FORTIFIKACE

opevnění, obecně stavební dílo - zahrnující stavby i terénní úpravy - jehož účelem je ochrana a obrana před nepřítelem, v užším smyslu jednotlivé prvky takových zařízení

FORTNA

menší branka v opevnění, např. výpadová

FRAGMENT

zlomek, neúplně dochované nebo nedokončené dílo

FRAUCIMOR

ženská část dvora, v hradní (zámecké) architektuře též objekt vyhrazený ženským obyvatelkám sídla

FRONTA

soubor průčeli (například městských domů) v linii ulice nebo náměstí

GALERIE

původně spojovací chodba (triforiová g), od renesance též místnost pro prezentaci uměleckých sbírek

GLORIET

drobná dekorativní zahradní architektura s vyhlídkovou funkcí. Je-li g. patrovou stavbou, může dole obsahovat grottu

GROTTA

umělá jeskyně

GRYF 1

GRYF

mýtické okřídlené zvíře se lvím tělem ahlavou orla, objevuje se jako výtvarný motiv od románského období

HELMICE 1

HELMICE

střecha kuželovitého nebo jehlancového tvaru, zděná nebo s dřevěným krovem a vnější krytinou, např. cibulového tvaru (báň)

HERALDIKA

nauka o erbech

HERMA 1

HERMA

sochařské dílo v podobě hlavy s poprsím, jež přechází ve vyšší čtverhranný sokl, někdy s funkcí nosného článku (pilíře, pilastru)

HLÁSKA

označení věže se strážní a pozorovací funkcí

HLAVICE 1

HLAVICE

horní ukončující část sloupu, polosloupu, pilíře, pilastru, přípory, nasazená na dřík, opatřená shora abakem

HRAD

opevněný sídelní útvar vrcholného středověku (v Čechách 12., 13. - počátek 16. století) s funkcí rezidenční, obrannou a správní. Podle umístění v terénu rozlišujeme hrady na kupách, hrady ostrožné, skalní, vodní. Z hlediska stavební formy mluvíme o typech, představujících však pouze pomocné moderní klasifikační kategorie: hrad přechodného typu, donjonový, bergfritový, blokový, s obvodovou zástavbou, s plášťovou zdí, s palácem jako hlavní stavbou, kastel atd.. Podle vlastnických vztahů - hrady královské, šlechtické, biskupské, řádové. Funkčně se dělí na hrady sídelní, strážní, správní a pod.

HRADBA

fortifikační útvar, sloužící k uzavření, ochraně a obraně ohrazeného prostoru sídla. V nejjednodušší podobě může mít podobu lehčí dřevěné konstrukce - palisády, polského plotu, dřevohlinité hradby s čelní kamennou plentou, ve středověku zdi stavěné na maltu, doplněné o další fortifikační prvky, v novověku zemní sypané hradby s obezděným lícem.

HRÁZDĚNÉ ZDIVO 1

HRÁZDĚNÉ ZDIVO

dřevěná rámová konstrukce s výplní tvořenou cihlami, kamenem nebo výpletem s mazanicí

HŘEBÍNEK 1

HŘEBÍNEK

ostře vytažená hrana klenby, provedená ve štuku

HŘEBÍNKOVÁ KLENBA

klenba, jejíž hrany jsou zvýrazněny v omítce (štuku), např. křížová hřebínková( klenba, popřípadě dekorativní štuková kulisa, jež pouze imituje vzorec sítové, hvězdové či kroužené klenby na konstrukčně jednodušší klenbě; charakteristická pro renesanci

HUŤ

středověká stavební a kamenická organizace činná při významných církevních (katedrály) i světských (hrady) stavbách. Byla současně školícím pracovištěm pro učně a tovaryše huti. Aktivity huti, sdružující řemeslníky různých profesí, mohly zahrnovat i sochařskou či uměleckořemeslnou produkci. Odborným ředitelem huti byl magister operis, jeho výkonným zástupcem parléř.

HVĚZDOVÁ KLENBA 1

HVĚZDOVÁ KLENBA

klenba tvořící obrazec hvězdy, někdy jako zvláštní typ sífové nebo kroužené klenby

CHIAROSCURO

temno svit, monochromatická malba fasády napodobující plastický reliéf

CHÓR

kněžiště, presbyterium - část chrámového interiéru, vyhrazená knězi. Zaujímá zpravidla východní část dispozice kostela a oltářem oddělenou od lodi triumfálním obloukem

CHRLIČ

vysutý odpad dešťové vody ze střechy v podobě kamenné antropomorfní, zvířecí či fanísbeké postavy, často s groteskními rysy

IKONOGRAFIE

nauka o námětech výtvarného umění

ILUZIVNÍ

ve výtvarném umění dílo vzbuzující klamný dojem skutečnosti, především prostorových představ, například fantastické architektury, někdy doplněné figurálními motivy

INTAKTNÍ

neporušený

JÁDRO HRADU

vnitřní, nejlépe chráněná část s ústředními obytnými a reprezentačními stavbami

KACHEL

základní stavební článek kachlových kamen, zhotovených z pálené hlíny ve dvou zakladních typech - nádobkový s otevřeným krouhlým či pravoúhlým ústím nebo komorový s reliéfně zdobenou čelní vyhřivací stěnou a zadní částí, tzv.komorou.

KALVÁRIE

„calva" - lebka, označení Golgoty, hory Kristova ukřižování; též ikonografický typ: Kristus na kříži s dvojicí ukřižovaných lotrů a postavami P Marie a sv. Jana Evangelisty.

KAMNA

otopné zařízení sloužící k nepřímému vytápéní místnosti, je vytvořeno z keramických kachlů, od 16. století rovněž z litinových plátů. Plocha kamen poskytovala prostor pro reliéfní či později malovanou výzdobu.

KAPITULNÍ SÍŇ

hlavní společenská místnost kláštera (komendy), sloužící ke shromažd'ování celého konventu, slavnostním aktům i pravidelnému čtení

KAPLE

menší sakrální architektura, soukromá bohoslužebná místnost, bez farní funkce. Hradní k., hřbitovní k. atd.

KARTUŠ 1

KARTUŠ

dekorativně orámované oválné či jinak tvarované pole, nesoucí znak, nápis nebo letopočet, popřípadě prázdné, sloužící jako dekorativní prvek v architektuře, malbě, apod.

KARYATIDA

podpůrný architektonický článek sochařsky ztvárněný do ženské podoby; v podobě muže - atlas

KASEMATY

chodby v přízemí či suterénu pevnosti, vybudované uvnitř hradeb jako palebná postavení, sklady atd.

KASTEL

hrad na pravidelném půdorysu se systémem flankovacích věží (bašt)

KAZATELNA

tribuna mezi kněžištěm a lodí kostela, ze které káže kněz; zpravidla se pojí ke stěně nebo sloupu, zastřešuje ji baldachýn. Noha kazatelny může být sochařsky ztvárněna.

KAZETOVÝ STROP

strop složený z kazet, jednotlivých polí s vpadlým středem, často s profilací a reliéfní nebo malířskou výzdobou

KLADÍ 1

KLADÍ

vodorovná konstrukce (tvořená architrávem, vlysem a římsou) spočívající na svislých podpěrách

KLÁŠTERNÍ KLENBA 1

KLÁŠTERNÍ KLENBA

klenba vzniklá kolmým průnikem dvou valených kleneb na půdorysu čtverce, kdy - na rozdíl od klenby křížové - se tlaky svádějí na podpory po celém obvodu. Objevuje se v renesanci.

KLENÁK 1

KLENÁK

stavební článek oblouku klenby (kámen, cihla, tvarovka), k. ve vrcholu oblouku je zpravidla větší, někdy nese znak, letopočet - hlavní k

KLENBA

samonosná stavební konstrukce z kamene nebo cihel, která uzavírá shora prostor a rozvádí svislé a šikmé tlaky do nosných zdí, popřípadě opěrného systému. Viz: klenba valená (s výsečemi), křížová bezžebrová, křížová žebrová, sítová, sklipková, hřebínková, klášterní, placková (česká placka), necková klenba.

první
ze 6
poslední