Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Zámek č. p. 59 - Horní hrad
Portálem průjezdu z II. zámeckého nádvoří, nad kterým jsou osazeny tři znaky - rožmberský, eggenberský a braniborský, směřuje komunikace do prostoru tzv. Horního hradu. Soubor palácových budov obklopující III. a IV. zámecké nádvoří vznikal v jednotlivých stavebních etapách od poloviny 14. do 2. poloviny 18. století. Přes složitý stavební vývoj si budovy uchovaly renesanční charakter z doby svého největšího rozkvětu ve 2. polovině 16. století, z období vlády předposledního vladaře domu rožmberského Viléma z Rožmberka.
Charakteristický vzhled jim vtisklo působení architektů Antonia Ericera Vlacha, Baldassara Maggiho z Arogna či malíře Gabriela de Blonde.
Na otesaném skalním masivu jsou pod nádvořími vícepodlažní klenuté sklepy, které posloužily jako spolehlivý základ pro zdi palácových stavení, která dosahují výšky až několika desítek metrů. Pouze na několika místech, především ve východní části Horního hradu, zůstaly dochovány doklady o gotické stavební fázi. Jená se o kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny, připomínané poprvé roku 1334, a gotickou místnost nejasného určení vedle tzv. Románské komory. Ostatní prostory jsou výsledkem stavebních aktivit ze 16. až 18. století.
Je pozoruhodné, že charakter reprezentativní a monumentální renesanční rezidence nejen, že nebyl stavebními úpravami 17. a 18. století setřen, ale naopak byl respektován. Mimo jiné o tom svědčí malby fasád obou zámeckých nádvoří, znázorňující alegorické a mytologické výjevy a osobnosti z řeckých a římských dějin. Práce na fasádách v 17. a 18. století nevedly k jejich likvidaci. V letech 1909 - 1912 byly z části zrestaurovány a doplněny schwarzenberským restaurátorem Theofilem Melicherem.
Horní hrad má pro návštěvníky obzvláště velký význam, protože jsou zde zpřístupněny historické interiéry ze 16. - 18. století ve dvou samostatných prohlídkových trasách (I. prohlídková trasa a II. prohlídková trasa) a interiéry tří pater Václavských sklepů s výstavou keramické tvorby.
