Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Popis objektů areálu zámku Český Krumlov

Plán areálu hradu a zámku Český Krumlov

Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími. Během exteriérové prohlídky zámku lze projít přes tzv. Dolní hrad, který tvoří I. nádvoří zámku Český Krumlov (Rejdiště) a II. nádvoří zámku Český Krumlov zvané Gardové. Cesta dále pokračuje přes III. nádvoří zámku Český Krumlov a IV. nádvoří zámku Český Krumlov, která tvoří komplex Horního hradu. Přes Plášťový most se prochází na V. nádvoří zámku Český Krumlov a dále do rozlehlé zámecké zahrady v Českém Krumlově, kde je však vstup omezen provozní dobou a divadelní produkcí Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti.

 

I. nádvoří zámku Český Krumlov

II. nádvoří zámku Český Krumlov

III. nádvoří zámku Český Krumlov

IV. nádvoří zámku Český Krumlov

V. nádvoří zámku Český Krumlov

VI. Zámecká zahrada

 

 

Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoříProstor původního předhradí s valy a hradbami se ve svém stavebním vývoji do konce 16. století zformoval do podoby zastavěného a rušného hospodářského dvora. Hlavní vstup do I. nádvoří zámku Český Krumlov z městské části - ulice Latránu je vymezen rustikálně bosovanou branou s dřevěnými vraty, kterým se podle barvy nátěru říká Červená brána. Horní část brány se schwarzenberským znakem je z části původní, z roku 1861, křídla vrat a další detaily byly opraveny v roce 1988.

Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_Zámek čp. 57 - SolniceBudova vpravo od Červené brány (Zámek č. p. 57 - Solnice) se nazývá Solnice a jde o původní gotický hospodářský objekt, kde obvodové zdivo a kamenné ostění okének v rohu brány jsou gotického původu, gotický charakter si podnes udržel i krov střechy. V průběhu stavebního vývoje budova měnila i svou funkci, a tak roku 1511, kdy se prvně připomíná, byla využívána jako sladovna, od konce 16. století sloužila jako sýpka. V roce 1723 byla budova upravena na sklad soli (odtud dnešní název) a konečně v roce 1876 byla dokončena úprava na úřednické byty.

Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_Zámek čp. 46 - Nová lékárnaU budovy vlevo od Červené brány (Zámek č. p. 46 - Nová lékárna) s renesanční sgrafitovou fasádou, datovanou rokem 1556, pochází zděné jádro objektu snad již ze 14. století. Nepříliš vhodně se jí říká Lékárna, neboť od roku 1629, kdy je ve vlastnictví knížecí rodiny Eggenberků, figuruje ve výkazech do konce 19. století jako obydlí panského lékaře. Až v roce 1915 byla do přízemí objektu přemístěna zámecká lékárna z domu Zámek č. p. 66 - Stará lékárna.
Studijní centrum Nalevo od Červené brány navazuje rozsáhlý trakt bývalých stájí se sýpkou v patře (Zámekč. p. 232 - Konírny) - dnešní Studijní centrum. Objekt koníren je připomínán již v roce 1556, v roce 1603 se hovoří o maštalích pro 50 koní. V průběhu 17. a 18. století jsou zmiňovány dílčí stavební úpravy stájí či sýpky, v roce 1878 proběhla podstatná rekonstrukce objektu. V roce 1938 byl na nádvoří ukončen provoz stájí a budova byla přestavěna pro kancelářské účely a zřízena sloupová síň, využívaná jako výstavní prostor. Zbývající kapacita budovy zůstala nevyužitá a chátrala. V letech 2015 - 2016 prošel objekt citlivou rekonstrukci ve stylu 40./50. len minulého století a vznikl prostor pro studijní pobyty, konference a setkání odborníků z tuzemska i zahraničí. 
Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 58 - Staré purkrabstvíPři zámeckých schodech dále po levé straně stojí objekt Zámek č. p. 58 - Staré purkrabství, kde bydlel nejvyšší úředník a správce hradu. Složitá půdorysná dispozice objektu naznačuje etapy stavebního vývoje a obtíže přizpůsobit stavbu terénu. Část obvodového zdiva je gotického původu, renesanční fáze výstavby z 2. poloviny 16. století je patrná jak v interiéru, tak i exteriéru stavby. Severní a jižní část vypovídá o radikální barokní či klasicistní přestavbě ve 2. polovině 18. století. Směrem k zámecké věži je dochována část spojovací chodby, která vedla z Horního hradu do minoritského kláštera.

Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_kamenná kašnaProstor I. nádvoří, původní tzv. Rejdiště, se dále otevírá do pravé strany parkovou úpravou založenou patrně v 16. století. Kamenná kašna na I. nádvoří zámku Český Krumlov ve středu parku je datována rokem 1561. Před tím zde byly pravděpodobně výběhy pro koně či dobytek a odtud lze odvozovat starý název Rejdiště. Věnec hospodářských budov, sledující linii hradeb předhradí, vznikal na tomto místě pravděpodobně již od 14. století a má svůj zajímavý stavební vývoj. K obestavění hradeb totiž docházelo ze dvou stran, a to hospodářskými objekty ze strany hradu a měšťanskými domy ze strany ulice Latránu.

Jednotlivé objekty plnily rozmanitou funkci, která se v průběhu staletí měnila - například objekt Zámek č. p. 66 - Stará lékárna, označovaný tak od roku 1587. Kromě toho, že byl objekt do počátku 18. století užíván k ubytování vyšších knížecích úředníků, se inventáře objektu zmiňují o stavebních úpravách laboratoře lékárny, světnice pro laboranty či pokojů pro lékárníka.
Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_Kovárna, LedárnaZ dalších zajímavých objektů je nutno se zmínit o ledárně, původně zachované pouze v půdorysu obvodových zdí a dnes nově zastřešené v těsné blízkosti objektu  Kovárny. Inventáře z počátku 17. století se zmiňují hned o dvou kovárnách. Objekt dnes dochovaný vznikl roku 1654 a je hodnocen jako cenný dobový prvek hospodářské budovy.
Budova bývalého pivovaru (Zámek č. p. 65 - Pivovar) byla v dnešní podobě dostavěna kolem roku 1561 a v souvislosti se stavbou je zmiňován v roce 1579 krumlovský purkrabí a později regent panství Jakub Krčín z Jelčan. Podrobnější písemný pramen ze zámeckého inventáře z roku 1607 popisuje komory, světnice, sýpku, varny, sladovnu, sklepy a pozoruhodné jsou i vykazované zásoby, které dokladují velké nároky na prostory. Zdá se, že k provozu pivovaru sloužily i další okolní objekty a ne pouze vlastní objekt s dochovanou renesanční sgrafitovou omítkou a s velkoryse řešenou sýpkou s rozsáhlými sklepy klenutými na střední pilíře. Někdy v letech 1624 až 1625 byl provoz pivovaru přesunut mimo areál zámku a jednotlivé objekty adaptovány na byty a dílny řemeslníků, sýpky či sklad. Z řemesel je například uváděn kolář, truhlář, pokrývač. Koncem 19. století zde byla dále zřízena knížecí mlékárna s výrobou másla a sýra.

Objekt Zámek č. p. 184 - Nemocnice je situován na místě dnešního průchodu do Jelení zahrady, kde zřejmě stávala v opevnění brána. V 16. století zde byly dílny a byty panských služebníků a od roku 1775 tu byla zřízena nemocnice pro zámecké služebnictvo, jejíž činnost přetrvala až do konce 19. století.

Zámek č. p. 64 je poslední objekt v této části nádvoří a byl vybudován u jihozápadního nároží mohutného bastionu někdy koncem 18. století. Je označován jako obydlí a dílna panského puškaře, od poloviny 19. století jsou zde uváděny byty úředníků.
Zámek Český Krumlov_I. zámecké nádvoří_KočárovnyNaproti souboru hospodářských budov stojí při valech velkoryse řešené kočárovny (Zámek - Kočárovny) vybudované někdy na počátku 18. století. Provoz úřednického aparátu a frekvence knížecích návštěv si vyžadovaly značné nároky na uskladnění kočárů, saní či jiných povozů. Je zajímavé, že i po požáru v roce 1774 byly kočárovny obnoveny v původním rozsahu.
 
 
Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoříMohutné bastiony u vstupu na II. nádvoří jsou součástí opevnění zbudovaného v roce 1620. Na počátku vojenských nepokojů třicetileté války nechal postavit opevnění velitel císařské hradní posádky Ferdinand Carrati de Carrara. Lvi jako štítonoši nesou na vrcholech bastionů štíty se znakem knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku (1722-1782) vlevo a jeho manželky Marie Terezie z Lichtensteinu (1721-1753) vpravo. Hluboký příkop je sklenut kamenným mostem, který byl zřízen na místě původního dřevěného padacího mostu v roce 1647. V polovině 18. století byly parapetní zdi mostu osazeny sochami Panny Marie a sv. Josefa. Od 16. století jsou v Medvědím příkopu na zámku Český Krumlov chováni medvědi jako živoucí doklad domnělé příbuznosti pánů z Rožmberka s italským rodem Orsini.

Nad kamenným ostěním brány jsou osazeny znaky Viléma z Rožmberka (1535-1592), Jana Antonína I. z Eggenberku (1610-1649) a jeho manželky Marie Anny Braniborské (1609- 1680).

Dnešní II. nádvoří je prostorem původního tzv. Dolního hradu se souborem objektů: Hrádek s věží, Novým purkrabstvím, Mincovnou a Máselnicí. Terén nádvoří byl upraven do dnešní podoby někdy kolem roku 1640, ve středověku se zřejmě jednalo o málo zastavěný prostor fungující jako opevnění mezi Dolním a Horním hradem. Až ve 2. polovině 16. století, za velkorysé přestavby krumlovského hradu na reprezentativní zámecké sídlo, byl prostor obestavěn dalšími budovami.

Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 59 - Hrádek a zámecká věžNejstarším a nejvýznamnějším stavebním útvarem je budova tzv. Hrádku se zámeckou věží (Zámek č. p. 59 - Hrádek, Zámek č. p. 59 - Zámecká věž). V levém rohu nádvoří jsou schody k tomuto objektu, který je v podobě mohutné válcové věže s palácovým stavením připomínán již v 1. polovině 13. století. Za vlády Viléma z Rožmberka provedl architekt Baldassare Maggi z Arogna kolem roku 1580 celkovou přestavbu raně gotického hrádku a strohý gotický palác byl přestavěn na renesanční obytný dům. Věž byla rovněž upravena a v posledním patře zřízen arkádový ochoz. K roku 1591 malíř Bartoloměj Beránek - Jelínek, pokryl zámeckou věž a Hrádek malbami s figurálními a architektonickými motivy. Po otevření makovice dne 22.8.1991 se na základě nalezených dokumentů podařilo upřesnit data stavebních etap v letech 1690, 1794 a 1947. Současné restaurátorské a rekonstrukční práce směřují k rehabilitaci renesančního architektonického rozvrhu věže a Hrádku, který je v některých částech stále ještě patrný, popřípadě se skrývá pod omítkou z 19. století.

Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 59 - Nové purkrabstvíZmíněná stavební aktivita Baldassara Maggiho z Arogna zaznamenává kolem roku 1578 výstavbu tzv. Nového purkrabství (Zámek č. p. 59 - Nové purkrabství), které ze dvou stran - severní a východní - uzavřelo prostor II. nádvoří. Budova s dvoukřídlou pravoúhlou dispozicí je postavena na velkoryse klenutých sklepích (délka 48 m, výška 4,6 m, šířka 8,5 m) a takovýto sklepní prostor nemá, s výjimkou Pražského hradu, v české zámecké architektuře obdoby. Ve sklepích s východem do Rejdiště byly původně konírny, v dalším traktu menších sklepů bylo do roku 1803 vězení, které sousedilo s prostorami pro medvědy. Přízemí a patro budovy bylo využito původně pro administrativní provoz zámku, dnes je v patře nad průjezdem umístěna zámecká knihovna obsahující na 40 000 svazků krásné i naučné literatury, shromážděné za poslední čtyři staletí. Ve větším severním křídle bývala v letech 1800 až 1850 jedna z prvních odborných zemědělských škol v Čechách. Nyní jsou zde umístěny kanceláře a depozitáře pobočky Státního oblastního archivu s velkým množstvím písemností od 2. poloviny 13. století až do současnosti. Prostory v přízemí byly kromě jiného užívány jako kasárna knížecí granátnické Schwarzenberské gardy, která zde působila od roku 1742 do roku 1949. Čtyři děla z let 1608, 1644 a 1870 jsou pozůstatkem po zámecké gardě. Chiaroscurové, původně renesanční malby fasády, provedené patrně pod vedením Gabriela de Blonde ve 2. polovině 16. století, byly obnovovány v letech 1842 a 1908.

Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 59 - Mincovna - pohled od jihovýchoduJižní stranu nádvoří uzavírá jedna z nejmladších budov, tzv. Mincovna (Zámek č. p. 59 - Mincovna). V souvislosti se stavební aktivitou knížete Jana Antonína I. z Eggenberku (1610-1649) se k roku 1642 vztahují zprávy o znovuzřízení mincovny. Spolehlivěji lze však lokalizovat budovu v těchto místech až v 80. letech 17. století. Po požáru v roce 1729 vedl přestavbu architekt A. E. Martinelli, budova byla zvýšena o jedno patro a dostala dnešní vzhled.                                            

Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 59 - Mincovna - pohled od severuŠtuková výzdoba nad středním vchodem naznačuje využití budovy - kromě staršího mincovního provozu (Ražba mincí) to byl byt knížecího lovčího, později kanceláře velkostatku, lesního ředitelství atp... Dnes je přízemí adaptováno pro potřeby správy zámku a ve sklepních prostorách jsou depozitáře Státního oblastního archivu. Patro je využito jako výstavní prostory (Služby turistům v areálu zámku Český Krumlov).

Kašna na II. nádvoří zámku Český Krumlov je datována rokem 1641 a její osazení zřejmě souviselo s úpravou terénu nádvoří.

Zámek Český Krumlov_II. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 59 - MáselniceVstup na Horní hrad totiž znesnadňoval druhý hradní příkop; v gotickém období byl řešen schodišťovou věží, která byla spojena s palácem dřevěným mostem v patře. Jádro této gotické schodišťové věže dnes tvoří objekt Máselnice (Zámek č. p. 59 - Máselnice), která po renesanční úpravě sloužila k výrobě másla a ke zpracování mléčných výrobků pro potřeby zámecké kuchyně. Současná sgrafitová fasáda budovy byla opravena v roce 1989. V letech 1575 byl přístup k Hornímu hradu rozšířen do dnešní podoby (Chodba spojující II. a III nádvoří zámku Český Krumlov), přičemž padací most byl zrušen v polovině 17. století.

 
 
Zámek Český Krumlov_III. zámecké nádvoříPortálem průjezdu z II. nádvoří zámku Český Krumlov, nad kterým jsou osazeny tři znaky - rožmberský, eggenberský a braniborský (Znaky v areálu zámku Český Krumlov), směřuje komunikace do prostoru tzv. Horního hradu (Zámek č. p. 59 - Horní hrad). Soubor palácových stavení obklopující III. a IV. nádvoří zámku Český Krumlov se vytvářel v jednotlivých stavebních etapách od poloviny 14. do 18. století. Přes složitý stavební vývoj si budovy uchovaly renesanční charakter z doby svého největšího rozkvětu ve 2. polovině 16. století za panování vladaře Viléma z Rožmberka (1535-1592). Charakteristický vzhled jim vtisklo působení architektů Antonia Ericera Vlacha, Baldassara Maggiho z Arogna či malíře Gabriela de Blonde.

Na upraveném a místy otesaném skalním masivu jsou pod nádvořím vícepodlažní klenuté sklepy, stavěné jako spolehlivý základ pro zdi palácových stavení, které dosahují výšky až několika desítek metrů. Pouze na několika místech, a to především ve východní části Horního hradu, jsou dochovány doklady o gotické stavební fázi (Zámek Český Krumlov v období gotiky). Jedná se o kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny, připomínanou poprvé roku 1334, a gotickou místnost nejasného určení vedle tzv. Románské komory. Ostatní prostory jsou výsledkem stavebních aktivit v 16., 17. a 18. století.

Je pozoruhodné, že charakter velkorysé a monumentální renesanční rezidence nejen, že nebyl stavebními úpravami 17. a 18. století setřen, ale naopak byl respektován. Mimo jiné o tom svědčí malby fasád obou nádvoří (dílo malíře Gabriela de Blonde okolo roku 1575), znázorňující alegorické a mytologické výjevy a osobnosti z řeckých a římských dějin (Nástěnné malby III. nádvoří zámku Český Krumlov, Nástěnné malby IV. nádvoří zámku Český Krumlov). Práce na fasádách v 17. a 18. století nevedly k jejich likvidaci. V letech 1909 až 1912 byly z části zrestaurovány a doplněny schwarzenberským restaurátorem Theofilem Melicherem. Horní hrad má pro návštěvníky zámku zvláště velký význam, neboť jsou zde zpřístupněné interiéry ve dvou prohlídkových trasách.

 
 
 
Zámek Český Krumlov_IV. zámecké nádvoříSoubor palácových stavení obklopující IV. nádvoří zámku se vytvářel v jednotlivých stavebních etapách od poloviny 14. do 18. století. Přes složitý stavební vývoj si budovy uchovaly renesanční charakter z doby svého největšího rozkvětu ve 2. polovině 16. století za panování vladaře Viléma z Rožmberka (1535-1592). Charakteristický vzhled jim vtisklo působení architektů Antonia Ericera Vlacha, Baldassara Maggiho z Arogna či malíře Gabriela de Blonde. Charakter velkorysé a monumentální renesanční rezidence nejen že nebyl stavebními úpravami 17. a 18. století setřen, ale naopak byl respektován. Mimo jiné o tom svědčí malby fasád obou nádvoří znázorňující alegorické a mytologické výjevy a osobnosti z řeckých a římských dějin. Malby vznikly kolem roku 1588. Jejich autor není znám, ale podle způsobu provedení pocházel malíř pravděpodobně z Francie nebo z jihozápadního Německa. Práce na fasádách v 17. a 18. století nevedly k jejich likvidaci, pouze byly v letech 1909 až 1912 zčásti zrestaurovány a doplněny schwarzenberským restaurátorem Theofilem Melicherem. Horní hrad má pro návštěvníky zámku zvláště velký význam, neboť jsou zde zpřístupněné interiéry ve dvou prohlídkových trasách.

Zámek Český Krumlov_IV. zámecké nádvoří_Václavské sklepyNa upraveném a místy otesaném skalním masivu jsou pod nádvořím vícepodlažní klenuté sklepy, stavěné jako spolehlivý základ pro zdi palácových stavení, které dosahují výšky až několika desítek metrů. Interiéry tří pater zámeckých sklepů s výstavou keramické tvorby jsou zpřístupněny návštěvníkům.

 

 

 

Zámek Český Krumlov_V. zámecké nádvoří_pohled na zástavbu a fortifikaceDo prostoru V. nádvoří zámku se dostaneme z budov Horního hradu přes tzv. Plášťový most. Jde o technicky odvážné a působivé dílo.

 

 

 

 

 

Zámek Český Krumlov_pohled na třípodlažní spojovací chodbu vystavěnou na masivních kamenných pilířích - přechod mezi IV. a V. zámeckým nádvořímKrytá třípodlažní chodba je postavena na mohutných pilířích v patrech sklenutých. Původní dřevěná lávka s padacím mostem nad příkopem vylámaným ve středověku, byla ve stavebních etapách v letech 1686, 1707, 1748 a 1765 nahrazena zděnou stavbou. 

 

 

 

Zámek Český Krumlov_Plášťová chodba - horní patroChodba ve spodním patře spojuje Maškarní sál se zámeckým divadlem, spojovací chodbou v horním patře mostu lze projít až do zámecké zahrady.

 

 

Zámek Český Krumlov_V. zámecké nádvoří_Zámecké barokní divadloV. nádvoří, původně se stavbami fortifikačního či hospodářského charakteru, výrazně změnilo svůj vzhled v roce 1681, kdy zde byla postavena divadelní budova. Kamenné terasy vyrovnávající terén a zdi hradeb vytvořily vhodný prostor pro stavební expanzi západním směrem. Kníže Jan Kristián I. z Eggenberku zde nechal v roce 1684 postavit budovu divadla, která byla ještě jednou stavebně upravena v roce 1766. Zámecké barokní divadlo je, řečeno slovy velkého přítele a obdivovatele tohoto divadla, univ. prof. Petra Peřiny: ,,..nejzářivějším skvostem v divadelní koruně historického dědictví této planety..". Reprezentuje vyspělou barokní scénu a v celistvosti svého původního vybavení se zde zachovala ukázka promyšlené, slohově a technicky vyspělé barokní scény. Původní divadelní fond je dochován jak v předmětných reáliích - hlediště, jeviště, jevištní technika, kulisy, kostýmy, rekvizity, osvětlovací technika, tak i v bohaté archivní dokumentaci repertoáru.

Zámek Český Krumlov_V. zámecké nádvoří_Zámek č.p. 177 - Renesanční důmNedílnou součástí budovy divadla je tzv. Renesanční dům ( Zámek č. p. 177 - tzv. Renesanční dům), jehož západní obvodová zeď je zbytkem středověké fortifikace. Dnešní dispozice budovy, minimálně v rozsahu přízemí, byla postavena pravděpodobně podle projektu stavitele Antonína Vlacha kolem roku 1570. V roce 1765 bylo přestavěno první patro, krov upraven zároveň s chodbou Plášťového mostu a sjednocena fasáda se zámeckým divadlem. Železná brána s objektem vrátnice (Zámek č. p. 60 - Vrátnice) uzavírá V. nádvoří zámeckého areálu, další stavby se nacházejí v prostoru zámecké zahrady. Cesta vpravo směřuje k části zahrady nazývané letní jízdárna v minulosti využívané jako prostor pro letní výcvik koní a jezdců. V bezprostřední blízkosti letní jízdárny byla kolem roku 1745 postavena architektem Andreasem Altomontem klasická zimní jízdárna. Bohatou štukovou výzdobu provedl sochař Jan Antonín Zinner a štukatér Mathias André.

 
 
VI. Zámecká zahrada v Českém Krumlově
Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada - letecký pohled
Zámecká zahrada je plošně nejrozsáhlejší částí českokrumlovského zámeckého areálu. Rozkládá se jihozápadně od pátého zámeckého nádvoří na návrší, jež bylo již v 15. století opevněno valy a příkopy. O století později vznikly v ohrazeném území nad zámkem štěpnice, zelinářská zahrada a květnice. Pánové z Rožmberka, tehdejší majitele česko- krumlovského panství a zámku, zde pro svou potěchu zbudovali dva výstavné letohrádky. V bouřlivém období českého stavovského povstání (1618 -1620) a následné třicetileté války (1618 – 1648) panské zahrady utrpěly citelné škody.
Nový rozkvět po desetiletích úpadku přinesla zahradám v okolí zámku až vláda rakouského šlechtického rodu Eggenbergů. Kníže Jan Kristián z Eggenbergu a jeho manželka Marie Ernestina rozená ze Schwarzenbergu založili v roce 1678 novou tzv. Novou dvorní zahradu. Ta se rozkládala nejen na svahu nad zámkem jako staré rožmberské zahrady, ale rozrostla se i daleko do krajiny na místě původních polí a luk. Půdorys zahrady tvořil obdélník o šířce 150 metrů a délce více než 750 metrů. Jacopo Antonio de Maggi, autor projektu i stavitel, zahradu tvořil a budoval v duchu italského manýrismu. Téměř 11 hektarů zahradní plochy rozdělil do čtyř teras a celou zahradu obehnal vysokou ohradní zdí.
V roce 1719 přešlo českokrumlovské panství na více než dvě stě let do držení rodu Schwarzenbergů. Za jejich vlády doznala zahrada největšího uměleckého růstu a byla také obohacena stavbou zámecké jízdárny. Zahrada prošla řadou úprav odrážejících dobový vkus. V její podobě se výrazně projevily vlivy rokoka, klasicismu, romantismu i historismu. Podrobný přehled historického vývoje českokrumlovské zámecké zahrady lze nalézt na internetových stránkách www.castle.ckrumlov.cz
 
 
Popis jednotlivých částí zámecké zahrady
Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Štěpnice (I. terasa zámecké zahrady)Nejníže položená zahradní terasa, Štěpnice, sloužila původně jako soukromá zahrada pro knížecí rodinu a označovala se jako tzv. Královská zahrada. Již od roku 1686 byla překlenuta spojovací chodbou, která začíná v západním křídle Horního hradu a ústí na druhé zahradní terase - tzv. Letní jízdárně. 
 

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Letní jízdárna (II. terasa zámecké zahrady)Letní jízdárna je obdélníkový prostor lemovaný kulisami vzrostlých lip, které pocházejí z počátku 18. století (z období vlády prvních generací schwarzenberských vlastníků krumlovského panství). Původně byl prostor využíván jako cvičiště v jízdě na koni a dále pak jako prostor pro míčové hry. V minulosti zde stával krytý kuželník.

Zámek Český Krumlov_Zámek čp. 178 - Zimní jízdárnaV sousedství se nachází budova tzv. Zimní jízdárny, jež byla používána především v zimě a za nepříznivého počasí. Jízdárna byla postavena v letech 1744 - 1746 podle plánů architekta Andrey Altomonta. Na sochařské výzdobě interiérů s J. A. Zinnerem spolupracoval štukatér M. André a budějovický mistr Josef Dietrich. Malířskou výzdobu jízdárny vytvořil František Jakub Prokyš a Josef Putz. Zimní jízdárna svou koncepcí, výzdobou, prostorovým měřítkem a řešením průčelí stavby reprezentuje věrné rysy vídeňského rokoka a tím je v českých zemích ojedinělá.

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Dolní parter (III. terasa zámecké zahrady)Nad Letní jízdárnou se zdvihá třetí zahradní terasa přibližně čtvercového půdorysu, na níž se od založení zahrady nacházela tzv. Knížecí květinová zahrada, která se dnes nazývá Dolní parter. Dnešní podoba, evokující vzhled rokokové zahrady s květinovými záhony ve tvarech palmet (palmeta - vějířový ornament vycházející z podoby palmového listu nebo palmové koruny) a stuh vznikla v průběhu rekonstrukce  zámecké  zahrady realizované v letech 1969 - 1978. Nad květinovým dekorem vévodí prostoru staleté duby a především čtyři mohutné exempláře červenolistých buků.

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Neptunova kaskádová fontána situovaná na rozhraní mezi Dolním parterem a Horní zahradouDolní parter uzavírá kulisa travnatého svahu, jenž je bohatě architektonicky dekorován balustrádou s dvaceti kamennými vázami, čtyřmi sochami puttů a monumentální fontánou. Čtyřúrovňová Kaskádová fontána je oživena sochami vodních božstev, nymf, plastikami ryb a žab. Stavba fontány proběhla po roce 1750 podle návrhu architekta vídeňského Andrey Altomonta za spolupráce Jana Antonína Zinnera, tehdejšího inspektora schwarzenberských knížecích zahrad. Sochařská výzdoba z mušlového vápence byla provedena sochařem Matyášem Griesslerem.V letech 1996 – 1998 byla fontána restaurována.

NZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada - Horní zhrada (IV. terasa zámecké zahrady) - letecký pohledad kaskádovou fontánou začíná čtvrtá terasa o rozměrech 500 x 150 metrů, tzv. Horní zahrada. Jestliže se ve vzhledu Dolního parteru výrazně uplatňuje ornament květinových záhonů, v Horní zahradě v dojmu převažují malebné skupiny vzrostlých stromů. Dodávají této části zahrady volnější romantickou atmosféru, připomínající zahradní úpravu ve stylu krajinářského parku. Partie u zámeckého rybníka mají místy až charakter lesa. Přesto je z půdorysu cest a dochovaných staveb patrná ještě původní barokní kompoziční osnova. Zahrada se i zde rozvíjí do hloubky víceméně symetricky podél hlavní kompoziční osy v jednotlivých čtvercových plochách, vymezených příčnými cestami. Čtverce byly původně řešeny ve formě parterů, bludišť nebo různě ztvárněných bosketů. V Horní zahradě na první pohled upoutá novodobá konstrukce otáčivého hlediště, které za letních nocí umožňuje prožít mimořádný zážitek divadelního představení ve volné přírodě. V současné době je řešena otázka vhodnosti další existence této experimentální scény z 2. poloviny 20. století v kompozičním centru raně barokní zámecké zahrady.     

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada - Letohrádek BellariaStranou od hlavní cesty a v sousedství konstrukce otáčivého hlediště leží rokokový letohrádek Bellaria, jedna z nejhodnotnějších staveb svého druhu v Čechách. Původní stavba zahradního pavilonu zde stála již v roce 1692, prošla různými úpravami a její dodnes dochovanou rokokovou tvář jí vtiskl ve 2. polovině 18. století architekt Andrea Altomonte. V podzemním patře letohrádku se nachází barokní kuchyně, místnost s mašinerií tzv. „kouzelného stolku“ a dále umělá jeskyně - grotta. Její stěny pokryl Matthias André štukovou výzdobou, do níž zasadil také tisíce lastur škeblí, perlorodek říčních, úlomků skel a zrcátek. Stěny sálů v obou horních patrech pokrývají nástěnné malby Františka Jakuba Prokyše. V salónu I. patra jsou to fresky s alegoriemi sedmera svobodných umění zakomponované do zahradních scenérií, fresky na stěnách sousední jídelny zobrazují muzicírující společnost s iluzivnímy průhledy do zahrady. V  jídelně je dodnes dochován tzv. "kouzelný stolek" s výtahem na jídlo, vyhotovený českokrumlovským truhlářem Layerem v roce 1746. Ve II. patře Prokyš vytvořil malbu iluzivní architektury, doplněnou vázami s květinami, květinovými girlandami a skupinkami amorků. Letohrádek Bellaria je v současnosti pro návštěvníky nepřístupný.

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - černá kuchyněZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - místnost s mašinérií kouzelného stolkuZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - jídelna I. patroZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - jídelna I. patro - detail nástěnné malbyZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - sál I. patroZámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - sál I. patro - detail nástěnné malby 1Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - sál I. patro - detail nástěnné malby 2Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada_Letohrádek Bellarie - sál II. patro

Další zajímavou stavbou, jež se v zámecké zahradě nalézá, je tzv. Hudební pavilon. Tento drobný dřevěný altán je jedinou dnes existující součástí bývalého čtvercového bludiště (bludiště bylo vysázeno v letech 1752 - 1753 a zrušeno v roce 1843). O stáří pavilonu svědčí nástropní freska s alegoriemi jednotlivých ročních období vymalovaná opět malířem Prokyšem v roce 1752. 

Zámek Český Krumlov_Zámecká zahrada_Horní zahrada - Zámecký rybníkHlavní osová cesta zahrady vede mezi dvěma čtvercovými lesíky - tzv. boskety až k zámeckému rybníku. Tato vodní nádrž čtvercového půdorysu se rozkládá na nejvyšším místě zahrady. Uprostřed rybníka je malý ostrov, v jehož středu bývala v minulosti situována fontána s vysokým vodotryskem. Stejně jako v minulosti i dnes romantická atmosféra zákoutí v okolí zámeckého rybníka láká k procházce lipovými alejemi a k pozorování vodních ptáků. Nabízí také odpočinek ve stínu na lavičkách pro ty, kdo došli při svém putování až na tato místa na konci rozlehlého zámeckého areálu a zámecké zahrady.