Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Památkové objekty ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy Českých Budějovicích

 

JIHOČESKÝ KRAJ

 

 

Státní zámek Červená Lhota

Státní zámek Červená LhotaJeden z nejnavštěvovanějších zámků jižních Čech, vypínající se na skalnatém ostrově nad rybniční hladinou, byl do své současné podoby přestavován v průběhu romantické novogotické přestavby ve 40. - 60. letech 19. století a rovněž v průběhu stavební úpravy v renesančním duchu na počátku 20. století. Posledními majiteli zámku byli členové rodu Schönburg - Hartenstein v jejichž držení byl zámek od roku 1835 až do roku 1945. 

www.zamek-cervenalhota.eu


 

 

Státní hrad a zámek Český Krumlov

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov Státní hrad a zámek Český Krumlov je situován na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Areál zámku je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady.
Původní hrad Vítkovců byl postaven v 1. polovině 13. století. Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 zdědili panství Rožmberkové. S jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Petr Vok z Rožmberka byl nucen prodat krumlovské panství 1602 císaři Rudolfovi II. Dalšími držiteli objektu se stávají Eggenbergové. Poslední majitelé, Schwarzenbergové, vybudovali v roce 1747 v zahradě jízdárnu, zřídili Maškarní sál a v roce 1766 bylo otevřeno unikáítní divadlo. Jeho zařízení, kulisy a kostýmy se dochovaly do dnešních dnů.


www.zamek-ceskykrumlov.eu


 

 

Státní zámek Dačice

Státní zámek DačicePůvodní renesanční vzhled zámku, postaveného roku 1591 Krajíři z Krajku, připomínají dnes pouze dvě patra arkád v nádvoří. Dnešní klasicistní podobu zámku určila stavební úprava iniciovaná rodem Dalbergů na počátku 19. století. Ve 30. letech 19. století byla provedena přestavba interiéru pod vedením vídeňského architekta Karla Shlepse, který vložil do východního zámeckého křídla monumentálně empírově upravenou schodišťovou halu, a který rovněž upravil pokoje prvního patra zámku. Poslední majitelé z rodu Salmů (spřízněn s Dalbergy) jej vlastnil až do roku 1945. 

www.zamek-dacice.eu


 

 

Státní zámek Hluboká nad Vltavou

Státní zámek Hluboká nad VltavouZámek Hluboká se se svým souborem staveb a citlivě komponovanou krajinou řadí mezi nejvýznamnější zámecké areály období romantismu v rámci střední Evropy. Hluboká vstoupila do dějin roku 1285, kdy na panství vládl Vítek, bratr Záviše z Falkenštejna. Po obvinění Záviše z velezrady odmítl Vítek vydat Hlubokou do královských rukou, a tak byl roku 1290 Záviš před Hlubokou popraven. Mezi další majitele panství patřili Vilém z Pernštejna, Jáchym z Hradce, rod Schwarzenbergů.

www.zamek-hluboka.eu


 

 

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

Státní hrad a zámek Jindřichův HradecHrad a zámek Jindřichův hradec je jedním z nejkrásnějších a nejmonumentálnějších zámeckých areálů na našem území. Původní zeměpanský hrad, vybudovaný na skále nad tokem Hamerského potoka a říčkou Nežárkou, byl písemně zmiňován již kolem roku 1200. K nejvelkolepější přestavbě hradu, která proměnila gotický hrad v honosné renesanční sídlo, došlo ve 2. polovině 16. století za vlády posledních pánů z Hradce, kdy vzniklo pověstné Jáchymovo a Adamovo stavení, španělské křídlo, Malé arkády a Velké arkády se zahradou - s hudebním pavilonem Rondel. Další majitelé Slavatové a Černínové zámek již významněji nepřestavovali, vybavili jej však množstvím cenného mobiliáře.

www.zamek-jindrichuvhradec.eu


 

 

Státní zámek Kratochvíle

Státní zámek KratochvíleZámek Kratochvíle je jednou z našich nejkrásnějších renesančních staveb, situovanou v malebné krajině mezi lesy, pastvinami a rybníky.Stavba renesančního letohrádku, obklopený vodním příkopem, započala za Viléma z Rožmberka roku 1583. Dále se stávají majiteli Kratochvíle Rudolf II. (roku 1601), Eggenbergové a Schwarzenbergové.

www.zamek-kratochvile.eu


 

 

Státní hrad Landštejn

Státní hrad LandštejnHrad Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Dispozici s nepravidelným pětibokým půdorysem původně obklopoval široký příkop. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap.

www.hrad-landstejn.eu


 

 

Státní hrad Nové Hrady

Státní hrad Nové HradyGotický hrad byl písemně zmiňován již roku 1279. Hrad byl od konce 13. století až do počátku 20. století v držení mnoha významných šlechtických rodů, pánů z Hradů, pánů z Landštejna, pánů z Rožmberka, švamberků a Buquoyů, které se postaraly o četné stavební úpravy hradu. V okolí hradu se nalézá malebné Terčino údolí, obohacené vzácnými dřevinami, umělým vodopádem a dekorativními stavbami.

www.hrad-novehrady.eu


 

 

Státní hrad Rožmberk nad Vltavou

Státní hrad Rožmberk nad VltavouHrad Rožmberk, jeden z nejstarších hradů jižních Čech, je dominantou stejnojmenné obce. Byl vybudován nejpozději okolo poloviny 13. století. V letech 1840 až 1857 za Jana Buquoye byla provedena důkladná přestavba hradu v duchu romantické gotiky. V průběhu staletí byl hrad v držení rodu Vítkovců, Rožmberků, švamberků, Buquoyů...

www.hrad-rozmberk.eu


 

 

Státní zámek Třeboň

Renesanční zámek Rožmberků, švamberků a Schwarzenbergů, Státní zámek Třeboň situovaný kolem čtvercového nádvoří, obklopený anglickým parkem, se svou rozlohou řadí mezi největší jihočeské zámecké areály. V části zámeckého areálu sídlí proslulý třeboňský archiv, jeden z nejvýznamnějších souborů České republiky.

Schwarzenberská hrobka Domanín

Dvoupodlažní okrouhlá novogotická sakrální stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku, s přesunutou věží a s majestátním oboustranným schodištěm, je obklopena anglickým parkem. Do dnešního dne jsou v hrobce uloženy ostatky 27 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů. Od třeboňského zámku je vzdálena asi 1,5 km.

www.zamek-trebon.eu


 

Zámek Vimperk

Letecký pohled na zámek VimperkPůvodní gotický hrad, založený kolem poloviny 13. století jako strážní pevnost bavorsko-české obchodní stezky, prošel během staletí složitým stavebním vývojem. Jáchym Nowohradský z Kolowrat rozšířil na počátku 17. století areál o dolní zámek s unikátní výzdobou, která řadí Vimperk k nejvýznamnějším renesančním památkám v Čechách. Stavební vývoj zámku pokračoval přestavbou raně barokní a završen byl stavebními úpravami po ničivém požáru z roku 1857. Po více než tři století plnil zámek funkci správního centra Šumavy, tuto roli plnil až do roku 1947, kdy přešel z vlastnictví rodu Schwarzenbergů na český stát.

www.zamek-vimperk.eu

 

 

 

Klášter Zlatá Koruna

Klášter Zlatá KorunaZlatokorunský klášter patří k nejlépe zachovalým gotickým klášterům v Čechách. Klášter Zlatá Koruna je dominantou stejnojmenné obce. Založen byl listinou Přemysla Otakara II. v roce 1263. Klášterných držav se ujal  konvent  cisterciáckého  řádu. Po zrušení kláštera v roce 1785  jej  odkoupili  Schwarzenbergové. 

www.klaster-zlatakoruna.eu   


 

 

Státní hrad Zvíkov

Státní hrad Zvíkov Původně královský hrad, vypínající se nad hladinou Orlické přehrady, bývá často označován jako král českých hradů. Hrad Zvíkov patří mezi klenoty české ranně gotické architektury. Založen byl pravděpodobně za Přemysla Otakara I. První písemná zmínka je z roku 1234. Tehdy začal být obsazován královskými purkrabími. Dnešní pobobu získal za Přemysla Otakara II. Po vymření Přemyslovců získali zástavní držení Rožmberkové, dále švamberkové. V 17. století se majiteli Zvíkova stávají Eggenbergové a po nich Schwarzenbergové.

www.hrad-zvikov.eu

 

 

PLZEŇSKÝ KRAJ

Památky - Plzeňský kraj

Zámek Červené Poříčí

Zámek Červené Poříčí reprezentuje unikátní stavbu saské renesance, dochovanou na území Plzeňského kraje. Zámek byl postaven v roce 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic na místě starší tvrze Mladoty z Jelmanic. V 19. století patřil císařské rodině  a po vzniku ČSR připadl státu.

www.cervene-porici.cz

 

 

Hrad Gutštejn

Hrad byl založen jako rodové sídlo pánů z Gutštejna kolem roku 1300. Gutštejnové vlastnili mnohé statky i mimo území západních Čech, a tak již v 15. století zůstává hrad Gutštejn stranou jejich pozornosti. V roce 1549 Gutštejnové odprodali hrad majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi. Již po polovině 16. století je hrad uváděn jako pustý a po skončení třicetileté války z něj zbyly již jen zříceniny.

www.hrad-gutstejn.cz/

 

 

Hrad a zámek Horšovský Týn

Horšovský Týn, založený před polovinou 13. století, byl původně biskupským hradem. Po husitských válkách přechází hrad z církevních rukou do rukou Ronšperků, pánů z nedalekých Poběžovic. Okolo roku 1535 získávají zámek páni z Lobkovicz. Po požáru v roce 1547 byl hrad přestavěn Janem mladším Popelem z Lobkovicz v monumentální renesanční sídlo. V letech 1623 - 1945 byl zámek v držení rodu Trauttmansdorffů. Od roku 1945 je vlastníkem zámku stát.

www.horsovsky-tyn.cz/

 

 

Klášter Kladruby

Kladrubský klášter byl založen v roce 1115 knížetem Vladislavem I. pro řád benediktinů. Klášter, který po staletí přičinlivě rozšiřoval své statky, a který byl postupně nadán mnohými privilegii, tak již na počátku 14. století patřil k nejbohatším klášterům v zemi. Husitské revoluční hnutí přineslo klášteru značné majetkové ztráty a opakovaný odchod mnichů do ciziny. Klášter byl zpustošen při boji panské jednoty a křižáků proti králi Jiřímu z Poděbrad v roce 1467. Postupný vzestup kláštera, opřený o rozvoj důlního podnikání a rybníkářství, však netrval dlouho. Třicetiletá válka znamenala opětovné dobývání a olupování kláštera oběma válčícími stranami. Klášter však využil poválečné konjunktury katolické církve, brzy zacelil největší válečné ztráty, a tak již v roce 1653 provedl rozsáhlejší opravy chrámu P. Marie. V letech 1664 - 1670 byla postavena stará prelatura a v roce 1670 byla dokončena velká rekonstrukce konventní budovy. Konec 17. a první polovina 18. století znamenají pomyslný vrchol v historii kladrubského kláštera. V letech 1712 - 1726 proběhla velkolepá přestavba chrámu, která je spojena se jménem vynikajícího barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Výstavba klášterního areálu pokračovala i nadále, budováním nového konventu a nové prelatury, jehož projektantem byl snad Kilián Ignác Dienzenhofer. Do roku 1739 byla dohotovena dvě křídla, severní a jižní, a do konventu byli uvedeni mniši. Celek byl dokončen do roku 1770. Klášter byl zrušen roku 1785. Stavební objekty byly roku 1798 využity jako vojenský špitál, roku 1800 v nich bylo ubytováno vojsko, poté opět zřízena nemocnice, znovu kasárna a roku 1818 invalidovna. Roku 1825 koupil klášter polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz. V rukou Windischgrätzů byl klášter až do roku 1945, kdy se stal majetkem státu.   

www.klaster-kladruby.cz/

 

 

Zámek Kozel

Zámek Kozel je klasicistní lovecký zámek postavený na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze pro stavebníka Jana Vojtěcha Černína. Čtyřkřídlá přízemní budova, situovaná kolem obdélníkového vnitřního nádvoří, byla podle návrhu Ignáce Palliardiho doplněna o dvě dvojice staveb - kapli s jízdárnou a lokajnu s konírnou, čímž vznikl celistvý areál.    

www.zamek-kozel.eu/

 

 

Zámek Manětín

Zámek s parkem, někdejší sídlo Lažanských, je srdcem malebného městečka Manětín, který bývá často nazýván "Barokní perlou západních Čech". To proto, že se zde čas zastavil. Téměř na každém kroku se zde setkáváme s postavami barokních svtců, které nám zde ve formě soch zanechali vynikající umělci poloviny 18. století - Štěpán Borovec a jeho žák Josef Herscher. Díky jejich tvůrčí práci a štědré podpoře objednavatelů a donátorů, uměnímilovné hraběcí rodiny Lažanských, k nám promlouvá historie více než tři století stará. 

www.zamek-manetin.cz/

 

 

Zámek Nebílovy

Autorem současné podoby zámku byl vídeňský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. Stavbu v Nebílovech realizoval jako své první velké dílo plzeňský stavitel Jakub Auguston. Nebílovský zámek je úzce spjat se jménem Adama Jindřicha hraběte ze Steinau, který zdejší panství zakoupil, a který se společně se svou rodinou v roce 1705 přestěhoval na starý zámek. Adam Jindřich se však novostavby barokní rezidence nedočkal, umírá v roce 1712. Zámek je poté odprodán hrabatům Černínům z Chudenic a stavebně dokončen před rokem 1720. Až do roku 1785 nebyl zámek ze statických důvodů obýván. Teprve poté je Černíny provedena zásadní rekonstrukce objektu, upraven je taneční sál a celý objekt je vymalován Antonínem Tuvorou. Již od roku 1816, kdy zámek v Nebílovech získávají hrabata z Valdsteina - Wartemnerka, je objekt určen k hospodářskému užívání. V rámci pozemkové reformy byl zámek v roce 1919 přeměněn na zbytkový statek a od roku 1968 je v majetku státu. Nebílovský zámek reprezentuje typickou vídeňskou barokní architekturu, v českých zemích ojedinělou. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu, vídeňskou rezidenci Belvedere či salzburský Mirabell - prvořadá díla architekta J. L. von Hildebrandta. Řada architektonických detailů a dispozic je shodná se zámkem Pommersfelden v Horních Francích. Unikátní a ojedinělá je Tuvorovova výmalba zejména tanečního sálu, zakotvená již ve formách klasicismu, avšak stále ještě rokokově hravá.  

www.zamek-nebilovy.cz/

 

 

Klášter Plasy

Klášter Plasy reprezentuje první panovnický cisterciácký klášter v Čechách, který byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. V letech 1661 - 1785 byl velkolepě barokně přestavován podle plánů Jean Baptiste Matheye, Jana Blažeje Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhoffera. Roku 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II. a od roku 1826 se stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku. V roce 1945 se klášter dostal do správy státu a o padesát let později byl prohlášen národní kulturní památkou.

www.klaster-plasy.eu/

 

 

Usedlost Plzeň - Bolevec

Areál selského dvora "U Matoušů" v Plzni-Bolevci patří do souboru nejcennějších památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu, které jsou určeny ke zpřístupnění veřejnosti. Selský dvůr je prezentován jako významný doklad stavebního vývoje vesnické lidové architektury na Plzeňsku v období 18. - 20. století.

www.usedlost-bolevec.cz/

 

 

Hrad Přimda

Hrad Přimda je považován za nejstarší kamenný hrad na našem území, první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1121. Stavebníkem hradu byl sice s největší pravděpodobností německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, avšak nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům, jakožto důležitá pohraniční pevnost, která střežila obchodní stezku z Prahy a Plzně do Horní Falce. Kromě toho hrad sloužil také jako královské vězení, kde byl nucen pobývat mimo jiné i pozdější král Přemysl Otakar II. V 15. a 16. století byl hrad velmi často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka. Neudržovaný hrad postupně pustl a v 17. století byl již neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala dodnes zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene, obložená žulovými kvádry. 

www.hrad-primda.cz/

 

 

Hrad Rabí

Jádro hradu vzniklo pravděpodobně na počátku 13. století ve formě strážné obytné věže. Předpokládá se, že úkolem hradu bylo chránit obchodní cestu spojující města Sušice a Horažďovice a také bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy. Hrad byl pravděpodobně založen německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů. Do psaných dějin hrad poprvé vstupuje až roku 1380, kdy hrad patří k majetkům pánů Švihovských z Rýzmberka. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavěn a opevněn. V období husitských bouří, v letech 1420 a 1420, byl hrad dvakrát obléhán a dobyt. Za vlády Půty II. Švihovského z Rýzmberka se objekt dočkal nebývalého stavebního rozmachu, za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělostřeleckých bašt. V důsledku zadlužení Švihovských z Rýzmberka byl hrad v roce 1548 odprodán. V následujícím období hrad rychle střídal majitele - Jindřich Kurcpach z Trachenberka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka. V roce 1570 jej získal Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví až do prvního desetiletí 18. století. Poté přešel již značně zpustlý hrad do majetku šlechtického rodu Lamberků. Konečnou zkázu objektu dokonal okolo roku 1710 požár a také skutečnost, že volně přístupný hrad byl snadným zdrojem stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí. Lamberkové darovali zříceninu v roce 1920 Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V roce 1954 byl hrad předán do rukou státu a roku 1978 vyhlášen národní kulturní památkou. Hrad Rabí je největší hradní zříceninou v Čechách.

http://www.hrad-rabi.eu

 

 

Hrad Švihov

Hrad Švihov byl zbudován na konci 15. století šlechtickým rodem Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl od prvopočátku komponován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak vnitřní čtverhranné nádvoří.  Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb, rovněž s vodním příkopem, byl dokončen až na počátku 16. století. Na dostavbě se významně podílel i známý architekt Benedikt Ried. Oba dva příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy. Švihovští z Rýzmberka prodali hrad v roce 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně, avšak již jeho synové hrad prodali Humprechtovi Černínovi z Chudenic. V první polovině 17. století hrad ztrácí své původní funkce. V období třicetileté války hrad dvakrát odolal útokům švédských vojsk, avšak po skončení války byl vydán císařův rozkaz k jeho demolici. Švihov v té době, a z vůle krále, přišel o značnou část vnějšího opevnění a o oba vodní příkopy. Ačkoliv se Černínům podařilo demolici zrušit, hrad byl i nadále využíván již jen hospodářským účelům - z obou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářkým dvorem. Tak byla hrad využíván až do první poloviny 20. století. V roce 1947 převzala správu nad hradem Národní kulturní komise.

www.hradsvihov.cz

 

 

Hrad Velhartice

Hrad byl založen mezi roky 1290 a 1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. V držení rodu pánů z Velhartic zůstal hrad do roku 1390, kdy sňatkem přešel v majetek Jana z Hradce. Jedním z dalších významných držitelů hradu byl na konci 15. století Zdeněk Lev z Rožmitálu. Doba třicetileté války zastihla hrad v neutěšeném stavu a tak se císařský generál Martin de Hoeff Huerta, který jej získal jako konfiskovaný majetek, rozhodl pro jeho rozsáhlou přestavbu. Ve východní části horního nádvoří tak vznikl nový pozdně renesanční palác.

www.hrad-velhartice.cz

 

 

 

KRAJ VYSOČINA

Památky - kraj Vysočina

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za vlády Questenberků, nejvýznamnějšího šlechtického rodu, který vlastnil jaroměřické panství, v letech 1700 - 1737. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla rovněž zámecká zahrada francouzského typu. Na druhé straně říčky Rokytné, ne jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám1. poloviny 18. století na našem území i v Evropě a řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny.

www.zamek-jaromerice.cz 

 

 

Hrad Lipnice

Hrad Lipnice byl založen kolem roku 1310 Lichtenburky, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců. V roce 1319 se hrad dostal nakrátko do rukou českého krále Jana, který jej posléze postoupil Jindřichovi z Lipé výměnou za Žitavsko. Hrad později získal Karel IV., který jej roku 1376 zastavil pánům z Kunštátu a ti ji roku 1379 prodali Vítkovi z Landštejna. Kateřina z Landštejna přinesla lipnické panství věnem Čeňkovi z Vartenberka, po jehož smrti panství připadlo Oldřichovi II. z Rožmberka. Opravdovým vládcem nad Lipnicí se stal až hejtman Táborské jednoty a lipnický purkrabí jan Smil z Křemže. Oldřich Smilovi nejprve ustoupil a potvrdil mu jeho práva na lipnické panství, avšak roku 1436 Smila zajal a připravil mu krutou smrt na popravčím špalku. Poté Lipnici prodal husitskému hejtmanovi Mikuláši Trčkovi z Lípy. Hrad se poté stal centrem panství jednoho z nejvýznamnějších českých protestantských rodů. Panství zůstalo ve vlastnictví rodu až do roku 1561, kdy jej koupil František hrabě z Thurnu. Thurnové hrad výrazně renesančně upravili. Roku 1593 panství získal Jan Rudolf Trčka z Lípy a hrad se tak navrátil do rukou původních majitelů. Janův syn Adam Erman Trčka, Valdštejnův generál a švagr, byl na popud císaře Ferdinanda II. spolu s Valdštejnem zavražděn v Chebu. Jan Rudolf zemřel roku 1634 a trčkovský majetek, jeden z největších v zemi, byl zabaven a rozdán cizincům bojujícím v habsburské armádě. Hrad tak v roce 1636 získal burgundský šlechtic Matouš Vernier de Rougemont. Roku 1645 hrad obsadila švédská armáda, která v okolí způsobila obrovské škody. Roku 1646, po čtyřtýdenních bojích, hrad obsadila císařská armáda. Ze škod způsobených třicetiletou válkou se hrad ani městečko již nikdy zcela nevzpamatovaly. Úpadek provinčního panství nezastavili ani jeho další majitelé, kterými byli v 18. a 19. století Palmové a Trauttsmandorfové. Hrad v té době sloužil již jen jako sídlo správy velkostatku. V roce 1869 postihl Lipnici katastrofální požár, jemuž podlehl celý hrad a většina městečka.  

www.hrad-lipnice.eu

 

 

Zámek Náměšť nad Oslavou

První písemná zmínka o osídlení místa dnešního zámku pochází z roku 1234, kdy se jako svědek v darovací listině kláštera v Oslavanech objevuje Budiš z Náměště z rodu pánů z Lomnice. Vlastníky hradu, z nějž se dodnes dochovala pouze obranná válcová věž a část hradebního zdiva, byli členové meziříčské větve pánů z Lomnice. V letech 1399 - 1437 vlastnili hrad páni z Kravař a krátce pak Matěj Švamberk z Skviřičína, Znata z Prus a Ctibor Tovačovský z Cimburka. Roku 1464 se hrad navrátil zpět do rukou pánů z Lomnice. Sňatkem Libuše z Lomnice s Bedřichem ze Žerotína, přešlo panství do vlastnictví tohoto předního moravského rodu. Po roce 1583 dědí náměšťské panství Diviš ze Žerotína. Žerotínové přestavili Náměšť v rozsáhlé renesanční sídlo. V roce 1628 Žerotínové odprodali panství Albrechtovi z Valdštejna. Ten záhy přenechává majetek svobodnému pánu Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka. Verdenberkové panství spravovali do roku 1733. Po nich se na deset letstává majitelem Adrián z Enkenvoirtu, jehož majetek později přechází na hraběnku Františku Marii provdanou za hraběte Hanuše Leopolda z Kufštejna. Roku 1752 získává náměšťské panství Bedřich Vilém Haugwitz. Za vlády Haugwitzů zažívá panství období největšího ekonomického, hospodářského a kulturního rozvětu. Náměšť konce 18. a první poloviny 19. století byla významným střediskem hudební kultury. Haugwitzové drží panství až do konce 2. světové války, kdy byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

www.zamek-namest.cz

 

 

Zámek Telč

Telčský hrad definitivně zanikl při požáru města v roce 1387 a Telč se tak ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal Jindřich III. z Hradce postavit na místě dnešního zámku vodní hrad. V roce 1423 byl hrad dobyt husity. Pánům z Hradce se podařilo získat hrad nazpět až roku 1437. Proměna gotického hradu v renesanční sídlo se udála především za vlády Zachariáše z Hradce. Rozsáhlá přestavba probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech zůstaly dodnes dochovány starší tzv. sklípkové klenby s dekorativní výzdobou, které jsou dílem kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Náročná renesanční úprava nejstarších částí telčského zámku byla provedena v roce 1553, kdy se Zachariáš z Hradce oženil s Kateřinou z Valdštejna.  Na portálech, fasádách i v interiérech zámku nacházíme v hojné míře erbovní znamení novomanželů. Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystavěného renesančního severního paláce. Nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu. Architektem, který zámeckému areálu vtiskl konečnou podobu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogna. Poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých (1580). Původní stav většiny interiérů nenarušili ani pozdější majitelé zámku. Počátkem 17. století se Telč dostala do ruko členů rodu Slavatů. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla - především portréty. Další majitelé panství - Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost především zámeckému parku, kde později vybudovali honosný empírový skleník. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti se zde ve velmi dobrém stavu zachovaly původní interiéry.  Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady pronikání italského umění na naše území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Od roku 1992 je zámek společně s historickým jádrem města Telč zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

www.zamek-telc.eu