Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Zlacené rokokové sáně z roku 1747

Zlacené rokokové sáně z roku 1747

Do českokrumlovského zámku se po dvou letech restaurování vrátily zlacené rokokové sáně z roku 1747.

Sáně, vyrobené ve Vídni na objednávku knížete Josefa I. Adama Jana Nepomuka ze Schwarzenberka, byly v průběhu 2. poloviny 18. století využívány při dámských zimních společenských radovánkách, pořádaných při císařském dvoře.

 

Restaurování:

V roce 2008 byla uvolněna dotace z Programu Ministerstva kultury ČR na restaurování monitých kulturních památek a na rehabilitaci prvních z dvojice českokrumlovských rokokových saní. Restaurování bylo na základě výsledků poptávkového řízení svěřeno Martinu Zmeškalovi / skelet včetně povrchové úpravy/ a Vladimíře Lipské /textilie/.

 

Restaurování dřevěného skeletu:

Detail řezbářské a pozlacovačské práce Před zahájením restaurování byly odebrány vzorky pro laboratorní analýzy, na jejichž základě byl vypracován restaurátorský záměr. Před vlastním čištěním bylo provedeno upevnění volné polychromie. Dále se provedla revize spojů a dořezány byly odlomené části řezeb. Stopy po užívání ve spodní části saní, způsobemé otěžemi, byly ponechány jako důkaz intenzivního užívání saní. Čištění se provádělo benátským mýdlem, které se zamývalo terpentýnem. Šelak se snímal za pomoci lihu. Dořezané doplňky a místa s chybějící polychromií byla znovu nakřídována a dozlacena plátkovým zlatem, klasickou neolejovou technikou na želatinové smáčedlo a kliment odpovídajícího červeného odstínu. Tato technologie nevhodná pro exteriér byla zvolena záměrně pro svou snadnou reverzibilitu1 a dobré zapojení nového zlacení s ohledem na skutečnost, že saně již nikdy nebudou využívány ke svému účelu a budou umístěny ve vybrané expozici. Nové zlacení bylo na závěr zpatinováno a přizpůsobeno charakteru dochovaného originálu. Restaurování provedl Martin Zmeškal a Jan Staněk.

 

Restaurování textilií:

Detail ozdobné kovové výšivkyI při restaurování textilií platila zásada užití reverzibilních technologií. Ozdobné textilní prvky saní byly čalouníkem sejmuty a na pozlacené kostře saní zůstalo původní čalounění opěráku a kozlíku. Všechny sejmuté kusy byly nejprve zbaveny prachu vysátím přes ochrannou síťku. Oddělené textilní prvky, vyjma potahu kozlíku, plátěného potahu sedáku, potahu vnitřku lodičky, porty pod ozdobnými hřebíky a podšívky vnějšího pláště, byly čištěny mokrou cestou.

Praní těchto prvků probíhalo v lázni s detergentem Ortosan BF 12 v doporučené koncentraci. Lněná podšívka byla čištěna i sušena ve vodorovné poloze na síti. Následně byl vyčištěný kus oplachován a zbaven přebytečné vody odsátím buničinou.

Sametové plochy vnějšího pláště  a opěráku a rovněž podkladové tkaniny, které nebyly z kostry saní snímány, byly čištěny lehkým stíráním mírně vlhkými tampony.

Dracounové2 porty 3 a krajky byly vyčištěny mechanicky jemným vibrujícím gumovadlem4. Hedvábná sametová tkanina byla v místech poškození podložena plombami z materiálu, který evokuje degradovaný hedvábný samet (plomby byly obarveny do odpovídajícího tónu). Tato místa byla skeletována šitím vlákny hedvábné krepelíny, obarvené do stejného tónu. Stav podšívky vyžadoval lokální podložení odpovídajícími plombami a zajištění šitím. Plocha potahu sedáku byla podložena celá.

Křehké, uvolněné a popraskané dracounové krajky, zdobící plochu pláště, byly celoplošně zafixovány šitím. Sejmuté fragmenty dracounové krajky byly podloženy hedvábnou organzou, odpovídající barvy, a k organze byly fixovány šitím. V místech, kde krajky zcela chybí, byly nahrazeny pruhy stejné organzy, doplněné náznakovým vzorem (vlnovka v krajích). Nejvíce poškozená textilie, část sametového pláště sahající  od místa připevnění ke kostře saní až k dracounovým krajkám, byla z důvodu ochrany zkřehlého materiálu přetažena obarvenou krepelínou, jejíž okraje byly vsunuty pod krajky a fixovány šitím. Hedvápnou krepelínou byl překryt také potah kozlíku.  

Detail přichycení textilie v lodi saníLícový sametový přehoz byl podložen podšívkou, sešit a začištěn po celém obvodu. Dracounové krajky v ploše sametu byly sestaveny podle nákresů a původních otisků a našity zpět na samet, organzové pásy s náznakem krajek byly doplněny do míst, kde chyběly. Následně bylo očalouněno celé dno a vnitřní stěny saní (klížený podklad a původní i nová sametová tkanina) a jejich okraje přichyceny původními opravenými a vyčištěnými hřebíky přes původní bavlněný tkaloun vínové barvy.  Lícová sametová část sedátka kozlíku, překrytá krepelínou, byla opatřena původní podšívkou. Spoj byl překryt přišitou náznakovou krajkou. Po čalounickém připevnění přehozu k horní hraně opěráku a vnějším stranám lodě saní bylo možné překrýt i tyto spoje, kde se stýkaly sametový opěrák s přehozem, přišitou náznakovou krajkou s fragmenty krajky původní.

Na dlouhých stěnách byl čalounicky připevněn sametový přehoz úzkou portou a ozdobnými hřeby. Chybějící polštář na sedadlo a tvarované krytí prostoru pod sedadly byly zrekonstruovány v odpovídajícím materiálu (ušité z obarveného hedvábného sametu, potaženého krepelínou) tak, aby vypovídající hodnota předmětu byla komplexní. Na restaurování textilních částí saní se podílely Vladimíra Lipská a Radka Kalabisová, rehabilitaci čalounění provedl Jaroslav Pelich.  

Pro veřejnost byly sáně vystaveny u příležitosti Dnů evropského dědictví (EHD) 13. a 14. 9. 2009 v konírně českokrumlovského zámku spolu s unikátním slavnostním schwarzenberským kočárem z roku 1743, vyrobeným pro korunovační průvod Marie Terezie v Praze.

 

1reverzibilita = úplná či částečná vratnost

2dracoun = příze obtáčená drátkem nebo vláknem ve formě spirály

3porta = obruba, lemovka, prýmek

4gumovadlo = přístroj pro jemné a šetrné čištění papíru, pergamenů a jiné restaurátorské práce