Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Polyxena z Pernštejna (1564 - 1642)

Polyxena z PernštejnaPolyxena byla devátým potomkem Vratislava z Pernštejna, nejvyššího kancléře českého království a držitele řádu Zlatého rouna, a Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza, španělské šlechtičny z doprovodu královny Marie - manželky císaře Maxmiliána.

V roce 1587 se jedenadvacetiletá Polyxena provdala za Viléma z Rožmberka (1535 - 1592), avšak ani toto manželství (v té době již čtvrté Vilémovo manželství) nepřineslo tolik očekávaného rožmberského dědice. Již v době Vilémovy nemoci, v obavě před možnou nouzí, nechala Polyxena k manželovi zavolat úředníky a k doživotnímu užívání na ni bylo převedeno roudnické panství. Po smrti Viléma z Rožmberka (+1592) a po vyrovnání se svým švagrem Petrem Vokem získala Roudnici nad Labem do právoplatného vlastnictví. Polyxena požívala úcty, respektu a vážnosti nejvyšší soudobé společnosti.

Při obléhání pevnosti Ráb (1597) padl císařský generál Jan z Pernštejna, Polyxenin bratr, který po sobě zanechal tři děti - Annu, Frebonii a Vratislava Eusebia. Polyxena se o několik let později stala jejich poručnicí a hospodařila tak nejen na Roudnici, ale také na pernštejnském panství Litomyšl.

Roku 1603 se provdala podruhé, tentokráte za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568 - 1628), nejvyššího kancléře Českého království, vzělaného a uznávaného politika a hlavu české katolické šlechty. Z tohoto manželství se roku 1609 narodil jediný syn Václav Eusebius Popel z Lobkovic, předek všech současných příslušníků rodu Lobkoviců. Lobkovic nepodepsal Rudolfův Majestát a společně se svou manželkou byl horlivým příznivcem Ferdinanda Štýrského. Po pražské defenestraci Polyxena poskytla azyl Slavatovi a Martinicovi a finančně vypomáhala manželkám účatníků odboje a vyhnancům.

Po manželově smrti v roce 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné Pražské jezulátko - vzácnou voskovou sošku ze Španělska, kterou dostala od své matky jako svatební dar při sňatku do Čech Marie Manrique de Lara (Polyxenina matka). Polyxena podporovala jezuity, kapucíny, františkány a karmelitány. Premonstrátům darovala stříbrnou sochu sv. Norberta, jezuitům zahradu, v Roudnici založila kapucínský klášter a v přilehlém kostele rodinnou hrobku.

Polyxenina katolická víra podnítila protireformační působení na jejích statcích. Potlačila povstání na panství Litomyšl a v Roudnici a na panství Vysoký Chlumec povolala proti kacířům jezuitské misie.

Zemřela ve věku 76 let a společně s manželem je pochována v rodinné hrobce v Roudnici nad Labem.

 

Zdroj:

cs.wikipedia.org/wiki/Polyxena_z_Pern%C5%A1tejna