Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

(1535 Kolín nad Labem nebo Polepy u Kolína nad Labem - 1604 Sedlčany)

 

Krčínova socha na hrázi rybníka SvětJakub Krčín pocházel z chudého zemanského rodu. Studoval vodohospodářství na pražské Karlově univerzitě, avšak studia nedokončil. Po studiích působil na panství Viléma Trčky z Lípy, poté, od roku 1559, vedl na přímluvu pana Trčky z Lípy hospodářství kláštera v Borovanech.

Roku 1561 vstoupil do služeb nejmocnějšího a nejbohatšího šlechtice Českého království, Viléma z Rožmberka, a o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Již v prvopočátcích svého působení na Krumlově se Krčín snažil zvýšit výnos rožmberského hospodářství, a proto zvýšenou pozornost věnoval budování nových panských dvorů, ovčínů a pivovarů. Teprve poté se soustředil na rozšíření třeboňské rybniční soustavy. Prvním Krčínovým rybníkářským počinem byl rybník Počátek "na lukách třeboninských", situovaný mezi vesnicemi Třebonín a Zlámaný Svinec (Dolní Svince) na Českokrumlovsku. Rybník s příznačným jménem vyměřoval Krčín počátkem jara roku 1564, snad s pomocí krumlovského fišmistra Martina. Práce na prvním Krčínově rybníku byly dokončeny před 3. dubnem 1565.

Rozsah rožmberského dominia kolem roku 1590Roku 1569 byl jmenován regentem rožmberského dominia. V této funkci se Krčín zasloužil o nebývalý hospodářský rozkvět rožmberského dominia. Z počátku Krčín nevycházel nejlépe s Vilémovým mladším bratrem Petrem Vokem z Rožmberka, a proto jej rožmberský vladař poslal do Prahy, kde se zúčastnil soutěže na stavbu akvaduktu pro Pražský hrad. Tuto soutěž v konkurenci italských architektů vyhrál a zbytky jeho díla jsou na Pražském hradě k vidění dodnes.  

Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na dílo započaté Josefem Štěpánkem Netolickým. Roku 1571 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (později nazvaného rybník Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně, roku 1571 Spolského rybníka, roku 1574 rozšířil rybník Opatovický, roku 1577 vybudoval rybník Potěšil a rozšířil rybníky Naděje a Skutek a roku 1580 rozšířil rybníky Dvořiště a Záblatský.

Jakub Krčín - dokument s vlastnoručním podpisemKe stavbě svého životního díla, mohutného rybníka Rožmberk, přistoupil Krčín v roce 1584. Práce trvaly dlouhých 6 let (do roku 1589), pracovalo na něm 800 lidí, v průběhu zemních prací bylo přemístěno 750 000 m3 zeminy a zátopa činila 1000 ha. Za účelem ochrany nově budovaného rybníka Rožmberk, situovaného přímo na řece Lužnici, byla současně s jeho výstavbou vybudována tzv. Nová řeka, odvádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky. 

V roce 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Po dokončení rybníku Rožmberk v roce 1589 opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany.

 

Odměna za věrné služby

Zámek Kratocvíle - italská renesanční vila na jihu ČechKrčín byl za své služby odměněn Vilémem z Rožmberka, roku 1569, dvorem Leptáč a dvěma vesnicemi. Rožmberkem postoupené majetky však až do éry husitských válek patřily církvi a Krčín sám správně vytušil, že při stále sílících snahách o restituci církevního majetku by o ně mohl přijít. Vymyslel proto chytrou lest - na svých pozemcích nechal vybudovat obrovskou oboru, které padlo za oběť 42 usedlostí a dvě vesnice (Horní a Dolní Třebánky).  Krčínova obora naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s výměnou - rožmberský vladař získal oboru a dvůr Leptáč, na jehož místě nechal postavit renesanční letohrádek Kratochvíle a rožmberský regent Sedlčany a Křepenice. Vilém se však o Krčínově promyšleném plánu zřejmě dozvěděl, a proto 31. srpna roku 1580 doplnil dohodu o postoupení sedlčanského panství nezvyklým dovětkem: Jakub Krčín měl panství získat dědičně pouze v případě, že zplodí mužské potomky (Krčín byl v té době bezdětný). Pokud by měl dcery, tak ty měly být po jeho smrti vyplaceny a majetek se měl vrátit Rožmberkům.  

Krčínova tvrz v KřepenicíchKrčím se o své sedlčanské panství staral s náležitou péčí, a to i přesto, že i nadále vykonával funkci regenta ve službách Viléma z Rožmberka (do roku 1589). V Sedlčanech vybudoval pivovar, panský mlýn a sádky na ryby. V Křepenicích vystavěl tvrz nazvanou Nový hrádek Krčínov, kam přesídlil do dostavbě rybníku Rožmberk.

 

 

Kostel Na Nebevzetí Panny Marie v Obděnicích, původně plánované místo posledního odpočinku Jakuba KrčínaZávěr života a smrt

Krčín strávil závěr svého života v Obděnicích na Sedlčansku, kde také zemřel. Přesné datum jeho skonu, ani místo kde je pohřben, není dodnes známo. V obděnickém kostele si nechal připravit monumentální náhrobek s latinským epitafem, pohřben však do něj nikdy nebyl a letopočet úmrtí na něj nikdy nebyl doplněn. 

 

Krčínův osobní život

Dům Latrán č. p. 66První Krčínovou manželkou byla paní Dorota, vdova Slepičková z Krumlova, rozená z Radkovic, která byla o třicet let starší než manžel. Tento sňatek, uzavřený roku 1566, byl majetkově promyšlený, protože v té době Krčínovi hrozilo vězení pro dlužníky. Sňatkem vyženil měšťanský dům v Českém Krumlově (Latrán č. p. 66) a značné jmění. I přes manželčin vysoký věk trvalo toto manželství dlouhých 21 let.

Po smrti Doroty Krčín prodal dům (Latrán č. p. 66) městu, od nějž jej pak získal sládek Jiřík Studnička, ten dům později prodal úředníkovi Bartoloměji Flisspachovi z Flisspachu, od kterého stavbu koupil sám Petr Vok z Rožmberka. Petr věnoval dům v roce 1597 svému služebníkovi Janu Hagenovi. Hagenův syn prodal dům knížecímu rodu Eggenberků. Poté zde žili hlavně vysocí knížecí úředníci. Od roku 1730 do roku 1915 zde sídlila panská, tzv. Stará lékárna, později se zde na,ísto léků prodávalo panské mléko, sodovka a zelenina...

Dlouhá č. p. 32, Vlašský dvůr - pohled na průčelí objektu ze Soukenické uliceRožmberský regent Jakub Krčín však v Českém Krumlově prokazatelně obýval i  dům v Dlouhé ulici č. p. 32, tzv. Vlašský dvůr.

Krčínovou druhou manželkou se stala paní Kateřina Zelendarová z Prošovic, kterou si vzal roku 1588, tedy rok poté, co ovdověl. Měli spolu šest dcer, avšak na sedmého potomka, vymodleného syna, čekal Krčín marně, protože roku 1601 paní Kateřina zemřela.

Krčínovy dcery:

  • Marianna - zemřela v dětském věku, pohřbena byla v kostele v Dublovicích
  • Anna Kateřina - roku 1604 se provdala za Maxmiliána Velemyšlského z Velemyšlevsi a sídlila na tvrzi v Obděnicích, kterou vybudoval její otec.
  • Pozůstatek tvrze ObděniceLudmila - provdala se za Adama Šťastného Vojkovského z Milhostic. Po bitvě na Bílé hoře oba dva manželé odmítli přestoupit na katolickou víru a museli se vystěhovat. Žili v Sasku a v Pirně.
  • Eliška - roku 1610 se provdala za Václava Svatkovského z Dobrohoště u Sedlčan. V době po bitvě na Bílé hoře odešla s manželem do emigrace a žila v Drážďanech
  • Johanka - provdala se za Oldřicha Myšku ze Žlunic a na Kamýku. Jejich majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Po smrti své ženy uprchl Oldřich do Saska. Jejich dvě dcery utonuly ve Vltavě při cestě za svým otcem, když byly přepadeny na své loďce u obce Velká dvěma lupiči.
  • Žofie - provdala se za Zikmunda Hložka ze Žampachu. Po bitvě na Bílé hoře byl jejich majetek konfiskován a oni upadli do chudoby.  

 

Hodnocení Krčínova díla

Pohled na monumentální rybník Rožmberk z oblasti retenčního prostoru Krčín svým dílem zcela nepochybně završil zlatý věk rožmberského rybníkářství. V jeho díle vrcholí vývoj stavební techniky starého českého rybníkářství. Všechny zprávy, které se dodnes o Krčínovi dochovaly, svědčí o jeho houževnatosti. Jeho práce jsou nadměrně masivní a těžké, byly velice nákladné a vybudované rybníky jsou málo úrodné (příliš hluboké a studené). Po ekonomické stránce se Krčín nevyrovnal svému předchůdci Štěpánkovi Netolickému. Krčín tak vynikl spíše jako odvážný stavitel, než jako uvážlivý rybniční hospodář.