Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Rožmberkové

Rožmberský znakZnak Petra Voka z RožmberkaRožmberský znak

Rožmberkové patřili mezi nejstarobylejší, nejvýznamnější, nejurozenější, nejmocnější a nejvlivnější české šlechtické rody 14. - 16. století. Členové tohoto rodu zastávaly vysoké funkce u královského nebo říšského císařského dvora a velmi výrazně se zapsali do dějin českého státu. Znakem tohoto rodu byla červená pětilistá růže na stříbrném poli a s tímto erbovním znamením se dodnes setkáváme ve značné části jižních Čech.

 

Zakladatelem rodu byl Vítek III. z Prčice a Plankenberka (+1236). Rožmberkové byli jednou z větví mocného šlechtického rodu Vítkovců a své jméno odvozovali nejspíše od rodového sídla hradu Rožmberk, který založil Vítkův syn Vok I. z Rožmberka (+1262) kolem roku 1250. Vok stál rovněž u zrodu kláštera ve Vyšším Brodě (1259).

 

Po zániku krumlovské větvě Vítkovců (po vymření pánů z Krumlova) měl podle zemského práva zavlát nad Českým Krumlovem praporec s českým lvem, symbolizující převzetí majetku vymřelého rodu českým králem (tzv. odúmrť), ale nestalo se tak. V listině z 8. dubna roku 1302 daroval český král Václav II. Český Krumlov se všemi k němu náležejícími vesnicemi a statky nejvyššímu komorníku Českého království Jindřichovi I. z  Rožmberka (+1310). Jindřich přesunul rodové sídlo z Rožmberka do Krumlova a českokrumlovský hrad byl po celá tři následující století využíván jako rožmberské rezidenční sídlo.

 

Jindřichovým nástupcem na vladařském stolci se stal Petr I. z Rožmberka (+1347), nejvyšší komorník Českého království (v té době nejvyšší úředník v oblasti zemských financí) a po určitou dobu také zástupce krále Jana Lucemburského v zemské správě, který započal s velkolepou výstavbou krumlovského Horního hradu - nového obytného hradního komplexu (jako rok dokončení výstavby Horního hradu se v literatuře uvádí rok 1331, popřípadě rok 1334 - rok dokončení hradní kaple sv. Jiří, "pokud snad Horní hrad nebyl započat již dříve"). 

Petr inicioval založení českokrumlovského kláštera minoritů a klarisek a významně podporoval cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Dokladem Petrovy štědrosti vůči vyšebrodským cisterciákům dodnes zůstává vrcholné dílo české gotiky - Vyšebrodský oltář z poloviny 14. století o devíti deskových obrazech zachycujících život Krista, jehož autorem byl neznámý malíř - tzv. Mistr vyšebrodského oltáře.

 

Nejstarší Petrův syn Jindřich padl po boku českého krále Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku (26. 8. 1346). Další syn Jošt (+1384) se stal duchovním. Synové Jošt (1369), Oldřich (+1390) a Jan (+1389) spravovali rožmberské dominium po většinu 2. poloviny 14. století.

 

Z výše zmiňované početné rožmberské generace vzešel jediný mužský potomek, Oldřichův syn Jindřich III. (+1412). Jindřich patřil ve své době k čelním představitelům panského stavu a zastával úřad nejvyššího purkrabí. V letech 1394 a 1402 se podílel na zajetí českého krále Václava IV., který nedobrovolně strávil blíže nezjištěnou dobu v alternaci na krumlovském hradě. 

 

Oldřich II. z RožmberkaPo smrti Jindřicha III. z Rožmberka v roce 1412 spravoval rozsáhlé rožmberské dominium poručník nezletilých Rožmberků, Oldřicha a Kateřiny, Čeněk z Vartenberka. Mladý Oldřich II. z Rožmberka (1403 – 1462) se ujal samostatné vlády nad rodovým dominiem v roce 1418. Období Oldřichovi vlády je spojeno s obdobím husitských válek, náboženských sporů a bojů o český trůn. Oldřich, který od roku 1420 finančně a vojensky podporoval krále Zikmunda, přivedl své dominium do svízelné ekonomické situace, avšak pokračoval ve zvelebování svého krumlovského sídla - stavebně byl rozšířen Horní hrad (nově budovaná křídla kolem IV. zámeckého nádvoří však byla dokončena až na počátku 16. století).

Za Oldřichovy vlády byla dokončena také pozdně gotická přestavba českokrumlovského kostela sv. Víta.

 

Oldřichův syn Jan II. z Rožmberka (+1472) převzal po otci zadlužený rodový majetek a s vlastní neutěšenou finanční situací, stejně tak i s vlekoucími se politickými a náboženskými problémy Českého království, se snažil vyrovnat klidně a spravedlivě, což se mu ne vždy podařilo.

 

Po Janově smrti převzal správu rodového dominia strýc osiřelých Rožmberků Bohuslav ze Švamberka. V letech 1478 až 1493 byl vladařem Vok II. z Rožmberka (+1505), v letech 1493 až 1523 Petr IV. z Rožmberka (+1523).

 

Opětný hospodářský rozkvět rožmberského dominia je úzce spjat s osobou Petra IV. z Rožmberka, spočívající zejména v rozvoji rybníkářství a těžbě drahých kovů. Okolo roku 1513 se zřítila jižní zeď při dnešním IV. zámeckém nádvoří. Na jejím místě nechal Petr IV. z Rožmberka postavit nové obytné palácové křídlo, ozdobené pozdně gotickými arkýři. Stavitelem byl Oldřich Pesnitzer z bavorského Burghausenu.

Po Petrově smrti se v čele rodu rychle vystřídali Petrovi synovci Jindřich VII. z Rožmberka (+1526), Jan III. Strakonický (+1532) a Jošt III. z Rožmberka (+1539). Jošt III. z Rožmberka, jako jediný z Petrových synovců, zplodil mužského potomka a po jeho smrti nastoupil na vladařský stolec jeho syn Petr V. Kulhavý (+1545). Po Petrově smrti převzali poručnickou správu rožmberského dominia Albrecht z Gutnštejna, Jeroným Šlik z Pasounu a Oldřich Holický ze Šternberka (do roku 1551). 

 

Vilém z RožmberkaDruhou polovinu 16. století lze obecně označit jako éru posledních Rožmberků. V roce 1551 se funkce rožmberského vladaře ujal Vilém z Rožmberka (1535 - 1592). Vilém v rámci své rodové državy provedl transformaci stávajícího úřednického aparátu, který do značné míry zbyrokratizoval. Svou pozornost ovšem soustřeďoval také na své rezidenční město Český Krumlov, na jehož území mnohé vylepšil.

Gotický krumlovský hrad byl od 60. do 80. let 16. století prošel důkladnou přestavbou, která jej proměnila v honosnou renesanční rezidenci. Velkolepá přestavba komunikačně propojila veškeré stávající prostory, obytné místnosti prosvětli většími okny a opticky sjednotila hradní siluetu. Ve východním palácovém křídle byly zřízeny nové soukromé pokoje rožmberského vladaře a jeho manželky (manželek), které jako jediné přečkaly i pozdější přestavby českokrumlovského zámku. V 70. letech 16. století postavena nová úřední budova na II. zámeckém nádvoří. Koncem 80. let 16. století prošla přestavbou také válcová hradní věž s přiléhajícím palácovým komplexem Hrádku, jejichž fasády byly ozdobeny pestrobarevnými freskami. Reprezentační vzhled českokrumlovské rožmberské rezidence inspiroval i tamní měšťany ke stavebním úpravám a exteriérové výzdobě stávajících domů (např. č. p. 39 na Latránu, č. p. 54 v Kájovské ulici). Více tehdejších domů ve vnitřním městě mělo své fasády pokryté sgrafity.

 

Petr Vok z RožmberkaPo Vilémově smrti v roce 1592 převzal správu zadlužených rožmberských panství Vilémův mladší bratr a poslední Rožmberk Petr Vok (1539 - 1611). Petr roku 1601 odprodal panství Český Krumlov, z důvodu ekonomické stabilizace zbývajících rožmberských majetků, císaři Rudolfovi II. Habsburskému. Po prodeji Krumlova Petr přesunul svou rezidenci do Třeboně, kde roku 1611 zemřel. Petrovou smrtí se uzavřely dějiny jednoho z nejvlivnějších českých šlechtických rodů. 
 
 
 
Zdroj:
Příběh města Český Krumlov