Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Kníže Jan Seyfried z Eggenberka (1644 - 1713)

kníže Jan Seyfried z EggenberkuJan Syegfried byl synem knížete Jana Antonína I. z Eggenberka a markraběnky Anny Marie Braniborské.

V roce 1654 se, spolu se svým starším bratrem Janem Kristiánem, stal posluchačem jezuitské univerzity ve Štýrském Hradci a v roce 1660 se oba bratři vydali na studijní cestu, v jejímž průběhu (v průběhu tří let) navštívili Německo, Španělsko, Spojené Nizozemí, Francii, Švýcarsko a Itálii. Pro cestu do Anglie nedostali matčino svolení. V březnu roku 1663 jim v Římě udělil audienci papež Alexandr VII. a v červnu téhož roku se vrátili do Štýrského Hradce.

Po návratu z cest nastal čas dořešit spory o dědictví po otci. Jan Seyfried získal panství v Rakousích s novou rezidencí v Grazu, zatímco Jan Kristián převzal majetky v Čechách s rezidencí v Českém Krumlově.

Jan Seyfried záhy soustředil svou pozornost na dokončení rezidence v Grazu - za jeho vlády byly vytvořeny první luxusní interiéry  a založeny byly první zahrady Eggenberského paláce. Roku 1673 se ujal role hostitele nevěsty císaře Leopolda I. Seyfried proslul zejména jako velkorysý patron umění.

Jan Seyfried nezdědil obchodní talent, kterým disponovali jeho předci, a po několika desetiletích vlády se mu podařilo rakouské majetky téměř finančně zruinovat. Od bankrotu jej zachránil odprodej několika panství a jeho blízké vztahy s císařem a císařskou rodinou.

Po smrti staršího bratra Jana Kristiána se stal univerzálním dědicem eggenberského rodového jmění, což rovněž zmírnilo jeho svízelnou finanční situaci.

Kníže Jan Seyfried z Eggenberka zemřel v prosinci roku 1713, ve věku 69 let, ve Waldsteinském paláci na severu Grazu a byl pohřben v eggenberské rodové hrobce v minoritském klášteře v Gracu. 

 

Zdroj:

www.museum-joanneum.at/en/schloss_eggenberg/the_eggenberg_fa...