Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Kníže Jan I. Antonín Nepomuk ze Schwarzenbergu (1742 - 1789)
Prvorozený syn knížete Josefa I. Adama Jana Nepomuckého ze Schwarzenbergu a Marie Terezie, rozené princezny z Liechtensteinu, se ujal vlády v roce 1782.
Na rozdíl od většiny svých předků nezastával žádné významnější funkce u císařského dvora a věnoval se především správě rodového majetku. Při hospodaření používal nové formy, zaváděl nové kulturní plodiny (jetel, vojtěška) a začal s plánovitým hospodařením s lesy. V letech 1787 - 1789 začal s výstavbou Schwarzenberského plavebního kanálu, který spojil Dunaj s Vltavou a jímž se plavilo dříví ze schwarzenberských krumlovských a vimperských lesů do železáren ve Štýrsku. Stavbu svěřil svému dvornímu staviteli Josefu Rosenauerovi, rodákovi z nedalekých Chvalšin. Panování knížete Jana Antonína bylo sice velmi krátké (pouhých 7 let), ale pro rodový majetek velmi závažné.
Se svou manželkou, hraběnkou Marií Eleonorou z Oettingen-Wallersteinu (1747 - 1797) měl 8 synů a 5 dcer, čímž nabyla platnost rodová závěť knížete Ferdinanda Viléma Eusebia ze Schwarzenbergu z roku 1703 o rozdělení rodového majetku do dvou větví. V roce 1802 byl schwarzenberský majetek rozdělen mezi prvorozeného Josefa (primogenitura - starší větev krumlovsko-hlubocká) a druhorozeného Karla I. Filipa (sekundogenitura - mladší větev orlicko-zvíkovská).
Zdroj:
Schwarzenbergové 1615 - 1789
Vydal NPÚ, ú.o.p. v Českých Budějovicích náměstí Přemysla Otakara II. 34, České Budějovice
Ediční řada Didactica, svazek č. 3, vydání první
České Budějovice 2009
