Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799 - 1888)

kníže Jan Adolf II. ze SchwarzenberkuPrvorozený syn knížete Josefa II. Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a Pauliny, rozené princezny z Ahrenbergu,  působil ve státní správě a u dvora jen tolik, kolik vyžadovalo jeho společenské postavení - jako zvláštní vyslanec navštívil mimo jiné korunovace krále Karla X. ve Francii (1825) i královny Viktorie v Anglii (1838).

Roku 1830 se oženil s princeznou Eleonorou z Liechtensteinu a o tři roky později (v roce 1833) převzal vládu nad rodovým majetkem, na níž byl velmi dobře připraven. 

V roce 1848 se kníže musel vypořádat se zrušením poddanství, v jehož důsledku přišel o dvě třetiny své půdy a na 230 000 schwarzenberských poddaných bylo zbaveno svých dosavadních povinností vůči vrchnosti. Společně se zrušením poddanství zanikly také schwarzenberské vrchnostenské úřady, které byly nahrazeny úřady státními a po roce 1848  ztratilo na svém významu i označení panství, jenž bylo nahrazeno termínem velkostatek.  Na konci feudálního období kníže Jan Adolf II. disponoval obrovskými majetky. Jen na jihu Čech vlastnil 26 panství a statků, na nichž bylo v roce 1844 uváděno 295 mlýnů, 131 dvorů, 106 ovčínů, 131 revírů a 974 rybníků.

Jan Adolf II. byl všestranným, iniciativním a tvůrčím hospodářem, který se nesmazatelným písmem zapsal do historie českého rybníkářství, cukrovarnictví, lesnictví, mlékárenství, pivovarnictví, stavebnictví a mnoha dalších průmyslových odvětví. Po studiích v průmyslově a hospodářsky pokročilé Anglii zavedl na svých panstvích a statcích nová opatření. Jedním z nejvýznamnějších počinů mladého knížete byl převod schwarzenberských statků z empirického hospodaření na hospodaření postavené na moderním vědeckém základě. Skvělých výsledků dosáhl melioracemi půdy, na svých majetcích zaváděl v praxi novou mechanizaci (stroje a nářadí převezené přímo z Anglie), hnojením a vápněním půd. V dobytkářství byla křížena cizí plemena s domácími pro zvýšení produkce mléka a Schwarzenbergové rovněž disponovali vlastním chovem koní, zejména v Novém Dvoře u Netolic a později ve Vondrově u Hluboké.

V lesnictví byla provedena systematizace lesů a zavedno plánovité hospodaření s lesy, které knížeti umožnilo efektivnější ekonomické zhodnocení dřevní hmoty jako průmyslového artiklu. Intenzivní využití lesního hospodářství však přímo podmiňovalo zbudování patřičné dopravní infrastruktury. Nejlevnějším způsobem dopravy dřevní hmoty, vytěžené v lesích schwarzenberského dominia, z knížecích statků do tuzemských i zahraničních podniků se v 1. polovině 19. století stala voroplavba, tedy doprava dřeva po řece Vltavě.  
Svého vrcholu za vlády knížete Jana Adolfa dosáhla rovněž těžba grafitu v Černé v Pošumaví a jejím okolí (do poloviny 19. století byla většina těžby kontrolována knížecím Těžařstvem Schwarzenberským).
 
Kníže, z podnětu své manželky Eleonory, nechal v letech 1840 - 1871 nákladně přestavovat barokní zámek Hluboká v duchu romantické novogotiky na nové reprezentační sídlo schwarzenberské primogenitury. Pečoval rovněž o cenné rodové umělecko historické sbírky a shromažďoval informace o dějinách svého rodu.
 
 
Zdroj:

Schwarzenbergové primogenitura 1790 - 1950                                       

Vydal NPÚ, ú.o.p v Českých Budějovicích náměstí Přemysla Otakara II. 34, České Budějovice                                                                   

Ediční řada Didactica, svazek č. 6, vydání první                               

České Budějovice 2009

 

http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_jaadsc.xml
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Adolf_II._Schwarzenberg