Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Jan Seyfried z Eggenbergu (1644 - 1713)

Jan Seyfried se narodil jako mladší ze synů knížete z Eggenbergu a vévody krumlovského Jana Antonína I. a markraběnky brandenburg-bayreuthské Anny Marie. Když Jan Antonín nečekaně zemřel, bylo staršímu synovi Janu Kristiánovi 8 a mladšímu Janu Seyfriedovi pouhých 5 let. Regentství nad rozsáhlými panstvími se ujala jejich matka Anna Marie, která se projedvila jako schopná hospodářka. Ač byla sama pevná protestantka, svolila k výchově obou synů v náboženství jejich otce, tedy ve víře římsko-katolické. Oba bratři vystudovali jezuitské gymnázium ve Štýrském Hradci a pod dohledem své matky se mimo všech povinností a činností spojených s dospíváním šlechticů, připravovali na budoucí převzetí rodových majetků. Bratři se rovněž společně vydali na tradiční kavalírskou cestu a po třech letech putování po Evropě se vrátili do domovského Štýrska, aby vyřešili dědictví po otci.  

Jan Antonín v důsledku předčasného skonu po sobě nezanechal žádnou závěť či poslední vůli, což následná jednání mezi bratry značně zkomplikovalo a vyústilo ve složitý a vlekoucí se konflikt. Jan Kristián I. jakožto prvorozený syn předpokládal, že převezme většinu majetku, avšak Jan Seyfried se nehodlal smířit seztrátou svého postavení a po bratrovi požadoval rovný díl. Po několika letech vyjednávání o rozdělení majetku začala rodinná situace znepokojovat i samotné Habsburky, a proto se do sporu vložil uznávaný diplomat v habsburských službách, kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu. Asistence Jana Adolfa I. přinesla nejen toliko očekávanou dohodu, ale také nečekaný sňatek Jana Kristiána I. s dcerou Jana Adolfa I. princeznou Marií Ernestinou ze Schwarzenbergu, která se uskutečnila 21. února roku 1666 ve Vídni. Jan Kristián podle dohody přenechal Janu Seyfriedovi panství ve Štýrsku a svůj dvůr přenesl do jižních Čech na Český Krumlov, zůstal hlavou rodu a ponechal si titul vévody krumlovského. Jan Seyfried získal rodový palác Eggenberg a přilehlá panství. Tím došlo k rozdělení rodu na dvě větve - krumlovskou v čele s Janem Kristiánem a vedlejší štýrskou v čele s Janem Seyfriedem. Jan Seyfried se s tímto výsledkem jednání nespokojil. Spor o titul okněžněného hraběte gradišťského, který jeho držiteli propůjčoval právo zasedat v Říšském sněmu, se táhl dlouhých sedm let a ukončen byl až v roce 1672, kdy Jan Kristián přistoupil na požadavek Jana Seyfrieda, že v Gradisce formálně povládne i ve svého mladšího bratra.

Po rozdělení rodu se Jan Seyfried ujal správy majetků ve Štýrsku a zahájil dostavbu rezidenčního sídla v Grazu.