Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Herbersteinové

znak hrabat z Herbersteinu

Kořeny štýrského šlechtického rodu Herbersteinů sahají až do 12. století. Jeho ústředním sídlem se již na konci středověku stalo hlavní město rakouské země, Štýrský Hradec. Pozemkové držby rodu byly v některých dobách rozsáhlé, avšak doznávaly značných změn. Jednotliví mužští členové rodu zastávali zejména správní a vojenské, avšak někdy také diplomatické či církevní, úřady v habsburských zemích a službách. Sledovatelná genealogie rodu počíná v polovině 13. století Ottou von Hertberg (asi 1265 - 1338), který získal tvrz Herberstein, po níž rod přijal jméno. Jeho vnuk Otto (1360 - 1405) měl dva syny, Andrease (+ 1442)Georga (+ 1458), kteří rozdělili rod do dvou hlavních linií.

 

Starší Georgova linie se na konci 16. století rozdělila na větev česko-slezskou štýrskou.

Česko-slezskou větev založil Georg Andreas. Jeho syn Johann Bernhard (+ 1665), zemský hejtman ve Vratislavi a Hlohově, byl v roce 1652 povýšen do hraběcího stavu. Posledním Herbersteinem z větve česko-slezské byl Johann Leopold Erdmann (+ 1729).

Štýrskou větev založil Johann Maximilian (1601 - 1680), zemský hejtman ve štýrsku, který byl v roce 1648 povýšen do hraběcího stavu. Jeho synové se zúčastnili válek proti Turkům. Johann Franc padl v boji, Johann Joseph, jako rytíř maltézského řádu a velitel řádové lodi, porazil turecké vojsko v Africe. Rod pokračoval skrze osobu Johanna Georga (1660 - 1686), který se podílel na obraně Vídně před Turky. Rod žil převážně v rakouských zemích. Johann Hyeronymus (1772 - 1847) získal sňatkem s hraběnkou Henriettou von Salm-Neuburg (1775 - 1815) statek a zámek Velké Opatovice na svitavsku, které rod vlastnil až do konce II. světové války. Synové Johanna Hieronyma rozdělili rod na další dvě větve, z nich starší lze nazvat velkoopatovickoumladší libochovickou.

Z první generace velkoopatovické větve lze zmínit bratry Johanna Heinricha (1832 - 1894), komtura řádu německých rytířů a nejvyššího hofmistra arcivévody Friedricha, a Johanna Karla (1836 - 1868), maltézského rytíře a rytmistra mexického císařství. Kromě Velkých Opatovic vlastnila tato rodová větev také zámek Střílky u Kroměříže.

Mladší libochovickou větev založil Johann Fridrich (1810 - 1861), který se oženil s hraběnkou Theresou z Dietrichsteina (1823 - 1895), dědičkou Budyně nad Ohří a Libochovic. Johann Friedrich zemřel v jedenapadesáti letech a zanechal po sobě pět dětí ve věku do deseti let. Všechny majetky poté spravovala vdova Theresa, a to s viditelnými úspěchy - např. roku 1867 zřídila výnosný cukrovar v Libochovicích, roku 1872 cukrovar v Pohořelicích a svá panství rozšířila přikoupením velkostatků Vrbičany, Panenský Týnec a mnoha dalších. Syn Johann Joseph (1854 - 1944), absolvent právnické fakulty Karlovy Univerzity a všestranně erudovaný a kultivovaný aristokrat, matce pomáhal až od 80. let 19. století. V roce 1893 se oženil s Marií hraběnkou z Galen. Z tohoto manželství vzešlo sedm dětí - Johann Friedrich, Theresia Josepha, Johann Joseph, Clothilde, Johann Gundeger, Johann Hubertus a Johann Franz. V roce 1896 připojil ke jménu Herberstein jméno vymřelého rodu hrabat Proskovských (Proskau), které kdysi zdědili Dietrichsteinové. Hrabě Johann Joseph proslul jako pokrokový hospodář a mimořádně nadšený milovník přírody a umění. Jediný luxus, který si za matčina života i po její smrti dopřál, byly badatelské cesty do Indie, na Ceylon a do Sudanu, z nichž dovezl množství úlovků, semen a etnografických unikátů. Vedle svých správních povinností se intenzivně věnoval hudbě, archeologii, historii a zejména všestrannému okrašlovatelství. Hlavní sídlo měl v paláci Eggenberg ve Štýrském Hradci (panství Ptuj rozšířil o přikoupené zámky Wurmberg, Gutenhag a Ebensfeld), avšak značnou část roku pobýval s rodinou v Libochovicích, kde působila ústřední správa jeho českých statků. Libochovice zůstaly ve vlastnictví rodu Herberstein-Proskau až do II. světové války. Od té doby žije rod převážně v Rakousku. 

 

Mladší Andreasova linie

rytíř Sigismund von HerbersteinNejproslulejším příslušníkem rodu Herbersteinů, z mladší větve Andreasovy, se stal Sigismund von Herberstein (1486 - 1566). Narodil se v Kraňském Wippachu a ve zdejším kraji, s početným slovanským obyvatelstvem, prožil své dětství. Když přišel jako třináctiletý na vídeňskou univerzitu, ovládal velmi dobře slovanský jazyk a stal se proto terčem posměšků svých německých vrstevníků, kteří jej hanlivě nazývali "sclaf". Roku 1502 získal bakalářskou hodnost a rozhodl se pro vojenskou kariéru. Mnoho let bojoval v řadách císařského vojska proti Uhrům a Benátčanům, za což byl císařem Maxmiliánem I. pasován na rytíře. Roku 1516 se stal členem dvorské rady. Ve službách císaře Maxmiliána I. podnikll Sigismund významné diplomatické cesty do Dánska a Španělska. V letech 1526 - 1527 byl hlavou poselstva Ferdinanda I. do Moskvy. Svým spisem Rerum moscovitarum commentarii, vydaném poté vícekrát v mnoha jazykových překladech (také v českém jazyce), poprvé seznámil západní Evropu se zeměpisem, dějinami a životem ruské říše, do té doby většinou zahalené tajemstvím. Herbersteinovo dílo bylo poprvé vydáno v roce 1549 ve Vídni, roku 1550 v Benátkách, dále několikrát v Basileji, roku 1557 opět ve Vídni a v Antverpách, roku 1560 ve Franfurtu nad Mohanem a v roce 1567 také v německém překladu v Praze. Rozsah Herberštejnova díla a především pak jeho kritický přístup k získaným poznatkům činí z jeho Zápisků jeden z nejobjektivnějších západoevropských pramenů zabývajících se Rusí na přelomu 15. a 16. století. 

Mladší Andreasova linie se dále komplikovaně rodělila na větve Neuberg-Reidberg, Matzen, mladší rakouskou, Windtaus, Wildhaus, Gutenhag, Lankowitz, Pusterwald a Sierendorf. Všechny tyto linie v 18. a nejpozději v první polovině 19. století vymřely.

Z větve Neuberg-Reidberg pocházel Leopold (1655 - 1728), poslední příslušník této linie, který bojoval s Evženem Savojským proti Turkům a vykonával funkci předsedy válečné rady.

Linie Herberstein-Matzen, zvaná též starší rakouská, získala v roce 1685, skrze osobu císařského generála Ferdinanda Ernsta (+ 1691), statek a hrad Landštejn při moravsko-rakouských hranicích. Tehdy ještě proslulé sídlo nechali jeho potomci zpustnout a o tuto držbu přišli po soudních sporech v první třetině 19. století.

 

Zdroj:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Siegmund_von_Herberstein

http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1003

http://www.clubcc.cz/clubcc/cestar/erby/herberstein.html