Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Charakteristika areálu hradu a zámku Český Krumlov

Dobové vyobrazení českokrumlovského zámeckého areálu - 18. století

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století.

Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov je situován na protáhlém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Hrad a zámek se hrdě tyčí nad drobnou renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města. Město s velebně působícím kostelem svatého Víta spolu s komplexem hradu a zámku tvoří jedinečnou dominantu celého okolí. Jako drahocená perla je město Český Krumlov uloženo v kotlině obehnané masívem Blanského lesa na severu a zvlněným terénem šumavského předhůří na jihu a západě. Zámecký areál zahrnuje na 40 budov a palácových stavení, soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří, a na 11 hektarů zámecké zahrady, čímž se řadí mezi nejrozsáhlejší středoevropské zámecké komplexy.

 

Historie hradu a zámku Český Krumlov

Skalnaté návrší, které vybíhá vysoko nad koryto řeky Vltavy, bylo osídleno dávno před vznikem nejstarších částí dnešního hradu a zámku. Prvotní osídlení zámeckého návrší pochází z doby bronzové.

Název hradu Krumlov pocházel z latinského castrum Crumnau či staroněmeckého Crumbenowe, který charakterizuje konfiguraci terénu - krumben ouwe, tedy místo na křivé louce nebo na nivě.

Nejstarší zmínku o krumlovském hradu zřejmě učinil rakouský rytíř minnesänger Ulrich z Lichtensteina ve své básni "Der Frauendienst", která se datuje do doby mezi léty 1240 - 1242.

Znak pánů z Krumlova (znak Záviše z Falkenštejna)První písemná forma názvu Chrumbenowe se nachází v listině rakouského a štýrského vévody Otakara z roku 1253. Tehdy už byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova, člena významného šlechtického rodu Vítkovců. Přízvisko "Český" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století. Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znamením pětilisté růže.

 

Znak pánů z RožmberkaV roce 1302 páni z Krumlova vymřeli a jejich majetek zdědili jejich příbuzní Rožmberkové. S jejich jménem a třemi staletími jejich vlády je spojena doba největšího rozkvětu města i hradu, který se za dobu vlády pánů z Rožmberka proměnil v honosnou renesanční rezidenci. V této době reprezentovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění a schopné politiky, zaujímající nejvyšší zemské úřady v Království českém. Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma z Rožmberka, se rod velmi zadlužil a to byl také hlavní důvod, proč Petr Vok z Rožmberka, Vilémův mladší bratr a poslední člen rožmberského rodu, na přelomu roku 1601 a 1602 odprodal panství s hradem a zámkem císaři Rudolfu II. Habsburskému. 

 

Znak knížete Jana Antonína I. z EggenberguCísař Ferdinand II. Habsburský věnoval královský majetek roku 1622 knížeti Janu Oldřichovi I. z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci eggenberského rodu , zásluhou osobnosti knížete Jana Kristiána I. z Eggenberku, lze sledovat od 60. let 17. století intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch a zámek Český Krumlov se vymanil z provinční zaostalosti a hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války. Kníže Jan Kristián I. z Eggenbergu vytvořil z českokrumlovského zámku honosné a reprezentativní barokní sídlo.

 

Schwarzenberský knížecí znak (1792)Eggenbergové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová dynastie - knížecí rod Schwarzenbergů. Již ve druhé generaci tohoto rodu se projevila tvůrčí osobnost knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku. Obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Již koncem 18. století a pak zejména v 19. století se projevila vleklá umělecká i ekonomická stagnace a po polovině 19. století zámek Český Krumlov ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů a nebyl, ani ve 20. století, pravidelně obýván.

 

V roce 1947 byl schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.

V roce 1963 bylo historické centrum vyhlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl zámecký areál vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na prestižní Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

 

V posledních letech dochází v celém zámeckém areálu k rozsáhlé stavební obnově jednotlivých objektů areálu a k významným restaurátorským pracím. Průběžně postupují práce na obnově zámeckých interiérů a exteriérů, které umožňují postupné rozšiřování nabídky služeb pro návštěvníky zámku.

V současné době jsou návštěvníkům zpřístupněny I. prohlídková trasaII. prohlídková trasa s autenticky zařízenými interiéry ze 16., 18. a 19. století, expozice Hradního muzea s celoročním provozem, válcová zámecká věž s vyhlídkovým ochozem, unikátní zámecké barokní divadlo, zámecké lapidárium, Mezinárodní ateliér keramické tvorby v prostorách Václavských sklepů, Galerie české kultury v Máselnici, Galerie Doxa ve Sloupové síni a tematické výstavy ze zámeckých depozitárních fondů umístěné v budově Mincovny.

Podrobné informace o návštěvní době jednotlivých provozů a cenový výměr vstupného pro rok 2014 viz Návštěvní doba Vstupné, informace o prohlídkových trasách viz Prohlídkové trasy, informace o možnostech využití zámeckých prostor a dalších službách v areálu hradu a zámku Český Krumlov viz Pronájmy prostor