Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Jan Krummenauer

(*po r. 1350 možná v Úštěku, +1410 až 1424 snad v Krumlově)

Jan Krummenauer (též Hanns der Kumenauer, Johannes, Krummauer, Krumbenauer, Grumpenauer) byl kameník a stavitel činný v Dolním Bavorsku a v Českém Krumlově.

Narodil se pravděpodobně krátce po roce 1350, možná v Úštěku v severních Čechách, zemřel někdy mezi roky 1410 a 1420, snad v Českém Krumlově.

Kostel a klášter karmelitánů ve StraubinguPod jménem Hanns Krummenauer byl činný především v Dolním Bavorsku. Jako vedoucí mistr krumlovské, landshutské a pasovské hutě byl hlavním představitelem jihočeského a bavorského stavitelství v období krásného slohu. V této oblasti zaváděl poparléřovské síťové a hvězdové klenby.  Z krumlovských a pražských pramenů plyne, že pocházel z početnější stavitelské rodiny české národnosti, která sympatizovala s husitským hnutím.

Na možnost spatřovat Janovo rodiště v Úštěku ukazuje přídomek "de Ustek" u pražského dvorského stavitele Kříže, který byl Janovým bratrem. Jan i Kříž byli zároveň synovci stavitele Staňka.

Na počátku své kariéry se školil v Praze, kde poznal tvorbu Petra Parléře. Odsud odešel zřejmě roku 1385 na jih a střídavě se zdržoval v Bavorsku a na panství Jindřicha z Rožmberka v Krumlově.

Bazilika sv. Martina - LandshutV Bavorsku zpočátku působil v Landshutu a Straubingu, sídelních městech dolnobavorských vévodů a nazýval se zde již na konci století podle Krumlova. V Landshutu se stal městským architektem pověřeným stavbou chóru farního kostela sv. Martina - landshutský chór, který roku 1398 zaklenul síťovou klenbou, slohově koresponduje s chrámem sv. Víta v Krumlově. Ve Straubingu bývá Jan považován za utora dalšího slohově příbuzného chóru, kostela karmelitánů, který byl pohřebištěm vévodské rodiny.

Dalšími Janovými dolnobavorskými pracovišti byla města Řezno a Pasov. Roku 1405 získal Jan od vévody Jana ze Straubingu kamenolom u Abbachu (10 km jižně od Řezna), avšak v té době byl jan již verkmistrem biskupského dómu v Pasově. Doba, kdy Jan řídil huť pasovského dómu, se časově kryje se založením nového chóru roku 1407. Podle písemných pramenů pracoval Jan v Bavorsku také v klášterním kostele ve Frauenau a v benediktinském klášteře Niederalteich, a to již před rokem 1402 (pro opata Altmana) a před rokem 1410 (pro opata Jana).

Románská komora - zámek Český KrumlovPokud jde o Janovu činnost v Krumlově, v době jeho prvního pobytu před rokem 1400, lze za její výsledek považovat jednak reprezentační přestavbu krumlovského hradu, zahrnující síň sklenutou obkročnou klenbou na střední sloup a hvězdově sklenutou sakristii hradní kaple. Zároveň byl rozestavěn i chór kostela sv. Víta (dokončení kostela dohodl Jan roku 1407 s farářem Hostislavem, za přímé účasti svého bratra Kříže).  

V pozdním období byl Jan zřejmě ovlivněn tvorbou svého bratra Kříže na Novém Městě pražském a na kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Od roku 1410 nemáme již o Janovi žádné zprávy. K Janovu domu v Krumlově a vdově (Anně) lze vztáhnout záznam v krumlovském kontribučním rejstříku z roku 1424. Poznámka o Janově úmrtí se dochovala v nekrologiu krumlovských minoritů.

Kostel sv. Víta - Český KrumlovV Praze vyškolenému kmenovému členu krumlovské hutě, možná přímo Krummenauerovi,  patří kamenická značka v podobě pravého úhlu s jedním rozštěpeným ramenem. Její nositel pracoval od 70. let 14. století na Staroměstské mostecké věži, na západním průčelí Týnského chrámua na svršku Parléřova chóru katedrály sv. Víta. Odtud přesšel do Krumlova, kde se táž značka vyskytuje průběžně na všech částech kostela sv. Víta včetně kleneb chóru a trojlodí

Janovými následníky v Českém Krumlově byli Jan (Janek) a Andreas.

 

Odkazy

Literatura

  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Nakladatelství Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8