Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Giacomo Antonio de Maggi

(*1651 Bruzella, +1706)

Giacomo Antonio de Maggi  - dokument s podpisemGiacomo Antonio de Maggi (psán též jako Jakub nebo Jakub Antonín de Maggi, případně, Demaggi), rodák ze severní Itálie, se stal roku 1665 schwarzenberským dvorním stavitelem.

V letech 1676 - 1677 vedl přestavbu tzv. Velkého pivovaru v Českých Budějovicích (v dnešní ulici Dr. Stejskala), řídil barokní přestavbu zámku Hluboká (1677 - 1698), navrhl renovaci chrámu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (1686 - 1687) a podílel se na celé řadě jiných staveb.

V poslední třetině 17. století uskutečnil Maggi přestavbu několika měšťanských domů v Českých Budějovicích, ale protože šlo o stavby soukromé, nelze je bohužel většinou konkrétně doložit. Zakázky mu snad mohl domlouvat bratr Francesco, který ve městě bydlel - v letech 1674 - 1678 měl dokonce vlastnit dům na budějovickém rynku. 

kníže Jan Adolf I. ze SchwarzenberguKoncem roku 1682 uzavřel kníže Jan Kristián I. z Eggenberka s Giacomem Antoniem de Maggi smlouvu o provedení rozsáhlých stavebních prací v horním zámku českokrumlovské rezidence. Jak je výše uvedeno, od roku 1665 byl Jakub Maggi dvorním stavitelem rodiny Schwarzenbergů. Dcera Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu, Marie Ernestina, se v roce 1666 provdala za Jana Kristiána I. z Eggenberka, a proto byl Maggi zřejmě považován za stavitele širší rodiny. De Maggi tenkrát pobýval na Hluboké, odkud dojížděl dohlížet a řídit stavební práce do schwarzenberské Třeboně a do eggenberského Českého Krumlova.

Stavební práce na českokrumlovském zámku započaly na konci roku 1682 a protáhly se až do roku 1687. Nejprve proběhla fáze destrukční, v jejímž průběhu byla snesena mohutná čtverhranná gotická věž nad IV. nádvořím až na úroveň druhého patra přilehlých palácových budov - z věže zůstala zachována pouze spodní část šnekového schodiště. Druhému velkému bourání padlo za oběť šnekové schodiště v jihozápadním roku III. nádvoří, Pelikánový pokoj a dvě komory v prvním patře vedle zámecké kaple a jeden Císařský pokoj s komorou vedle oratoře zámecké kaple ve druhém patře.

Marie Ernestina, rozená hraběnka ze Schwarzenbergu, provdaná kněžna z EggenberkaDo prostoru po šnekovém schodišti, Pelikánovém pokoji a Císařském pokoji bylo vestavěno nové široké hlavní schodiště, které svému účelu slouží dodves. V souvislosti s vestavbou barokního schodiště byla změněna prostorová dispozice přízemí.

V úrovni prvního patra umožnilo nové schodiště vstup do znakové chodby bývalé Erbovní světnice a do tzv. starého fraucimoru, pozdější jídelny vyšších knížecích úředníků. Ve druhém patře ústilo schodiště do obytných místností, které si za své apartmá zvolila kněžna Marie Ernestina - kněžniny pokoje prošly rozsáhlo rekonstrukcí, místnosti byly zvýšeny a nově vymalovány a vyštukovány.  První místnost kněžnina apartmá - Antecamera - vznikla v prostorách druhého Císařského pokoje. Vedle ní situovaná barokní jídelna byla obohacena o balkon. Dnešní Baldachýnový salón byl tehdy nazýván Zeleným pokojem (podle textilní výzdoby interiéru). V západním křídle IV. nádvoří ležící někdejší "podkroví nad Zelenou světnicí", bylo podélně přepaženo. Na straně k zámecké zahradě tak vznikla nová barokní obrazárna. Na strně do nádvoří bylo zřízeno několik pokojů pro  kněžnin fraucimor. Směrem do někdejšího podkroví byla k kněžnině ložnici přistavěna malá soukromá kníže Jan Kristián I. z Eggenberkakaple. Aby komorné a služky nerušily soukromí kněžniny ložnice procházením z pokojů fraucimoru, byl v jihozápadním rohu nádvoří zřízen malý balkon, umožňující vnější průchod z pokojů fraucimoru do dnešního Baldachýnového pokoje (balkon stojí dodnes, avšak dveře do Baldachýnového pokoje jsou zazděné). Stavebně upravována byla také kaple sv. Jiří, která získala nový barokní hlavní oltář.

Severní a východní křídlo III. nádvoří zůstalo stavebních zásahů ušetřeno. Rožmberská Erbovní světnice v severním křídle byla upravena a změněna v Zrcadlový sál. Renesanční pokoje ve východním křídle nedoznaly žádných podstatných změn.

V letech 1678 až 1683 byl nerovný terén na návrší nad zámkem vyrovnán do teras, postaveny ohradní zdi po obvodu zahrady a zřízen zámecký rybník.

Plán zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově - původní půdorysná dispozice z konce 17. stoletíV prostorách V. zámeckého nádvoří bylo v letech 1680 - 1682 postaveno zámecké divadlo. Částečně kamenná a částečně dřevěná budova byla komunikačně propojena se zámkem dřevěnou spojovací chodbou, vycházející z Jeleního (dnes Maškarního) sálu. V roce 1706 byla nad touto chodbou zbudována chodba druhá, která vedla z barokní obrazárny do zámecké zahrady. Na počátku 90. let 17. století byl v zámecké zahradě postaven letohrádek  (od roku 1708 označovaný jako Bellarie).

Volnou jižní stranu II. nádvoří zaplnila budova Mincovny. Budova se začala stavět již v 80. letech 17. století, avšak dokončena až po roce 1700.  

V 80. letech 17. století přestavoval pro Eggenberky vyhořelý zámek Krtatochvíli a renovoval kostel Božího Těla v českokrumlovském minoritském klášteře. Od roku 1699 stavěl velký pivovar v Třeboni (dokončen v roce 1711) a vedl stavbu mlýna na Šelmberku.

Plán českokrumlovské zámecké zahrady z doby kolem roku 1710V letech 1668 - 1692 vlastnil dům v Hluboké nad Vltavou, v roce 1685 se uvádí jako držitel domu na Malé Straně v Praze. Na sklonku života Maggi tíhl stále více k Českým Budějovicím, ačkoliv stále žil převážně na Hluboké. Ve své závěti z roku 1705 vyjádřil přání být pohřben v budějovickém klášteře dominikánů a jeho přání se mu velmi záhy vyplnilo. Architekt a stavitel Giacomo Antonio de Maggi zemřel v červnu roku 1706 a jeho tělo spočinulo v dominikánském klášteře v Českých Budějovicích. Jeho náhrobek, nikoli již na původním místě, si zde můžeme prohlédnout dodnes. Na náhrobním kameni lze přečíst nápis: ANNO DM 1706 OBIIT I. A. D. MAGGI PRINCIPIS DE SCHWARZENBERG 40 AN ARCHITECTVS FRAVENBERG ("Léta páně 1706 zemřel J. A. de Maggi, knížete ze Schwarzenbergu po 40 let stavitel na Hluboké"). Je zde vytesán rovněž erb se stromem, vedle nějž se vlevo nachází lev a vpravo orel.

 

Odkazy

Literatura

  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Nakladatelství Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8