František Jakub Fortin

Navigace

Výběr jazyka

Obsah

František Jakun Fortin

(*1680, +1763)

František Jakub Fortin byl příslušníkem vlašského (italského) rodu Fortini a vrchním stavitelem knížecího dvora v Českém Krumlově v době vlády Adama Františka (1680 - 1732) a později i jeho syna Josefa I. Adama ze Schwarznebergu (1722 - 1782).

Narodil se roku 1680 jako syn stavitele Martina Fortina původem z Itálie. V roce 1711 se oženil s Terezií Dopitovou (1692 - 1738), jejíž náhrobní kámen, původně uložený na bývalém českokrumlovském hřbitově u sv. Martina, se dodnes zachoval v podlaze českokrumlovského farního kostela sv. Víta, pod schodištěm k prelátské oratoři. Vyučil se pravděpodobně v Praze, po dobu zhruba jednoho roku působil ve službách Jana Baptisty Alliprandiho a kolem roku 1711 se pohyboval na stavbě nového paláce hraběte Coloreda, dnes zvaného Schönborský palác.

Prvním prokazatelným dílem Františka Jakuba Fortina je řada dvaceti poutních kapliček při cestě z Prahy k františkánskému klášteru Sancta Sylva (Hájek) z let 1720 - 1724.

Roku 1720 opravil bleskem poničený kostel Petra a Pavla v Unhošti.

Po smrti Giovanniho Domenica Spatia, schwarzenberského dvorního stavitele v Českém Krumlově, v roce 1723 byl František Jakub Fortin přijat na uvolněné místo.

Výčet Fortinových děl je velmi početný. Nejpozději v květnu roku 1724 pracoval na plánech kostela v Mirovicích, poté postupně opravoval kostel sv. Bartoloměje v Ratibořicích. V roce 1725 navrhuje novostavbu kostela Navštívení Panny Marie v Ondřejově na Českokrumlovsku, později dostavěného podle návrhu A. E. Martinelliho. Ještě téhož roku byl sedmkrát na Orlíku. V letech 1725 - 1726 se podle jeho plánů přistavovaly dvě kaple ke kostelu sv. Linharta v Dolní Vltavici, v červenci roku 1726 posílá dva návrhy na výstavbu věže kostela Nejsvětější Trojice v Chýnově a současně pracuje v Netolicích. V roce 1727 upravuje mužský klášter v bývalém českokrumlovském klášteře minoritů, v letech 1729 - 1730 zvětšuje zámeckou mincovnu, roku 1732 staví honosnou faru v Mirovicích, v červenci roku 1734 projektuje zvýšení a rozšíření presbytáře kostela sv. Jiří ve Věžné a roku 1736 upravuje klášter ve Zlaté Koruně. Kolem roku 1748 staví kostel sv. Filipa a Jakuba v Šumavských Hošticích a v letech 1748 - 1749 rozšiřuje severní trakt českokrumlovského horního zámku. V letech 1752 - 1754 buduje podle plánů A. E. Martinelliho kostel sv. Máří Magdalény ve Sv. Magdaléně; souběžně s tím pracuje na věžích kostelů sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích a sv. Kateřiny ve Volarech. Stručně shrnuto, Fortin se podílel na všech stavebních pracích schwarzenberského dominia od roku 1724 až do doby po polovině 18. století.

Fortinova tvorba se vyznačuje střídmostí až jakousi prostotou, s níž aplikuje barokní článkoví na klidné fasády svých staveb. Půdorysy jeho kostelů zachovávají stará schémata jednolodní stavby s polygonálním či dokonce pravoúhlým závěrem. Loď je nezřídka po obou stranách rozšířena polygonálně či pravoúhle uzavřenými kaplemi, které v jakési až gotizujicí reminiscenci připomínají příčnou loď. Architektonické články spíše stavbu zdobí, než člení. Podle těchto rysů, které se výrazně odlišují od dramaticky hybných staveb pražských i východočeských mistrů, lze Fortinovy stavby na jihu Čech bezpečně poznat.

Asi od roku 1750, zprvu s otcem, posléze samostatně, působil jako krumlovský polír i Františkův syn Josef František, který se však již podepisoval Fortini.

Podle Fortinových plánů byl roku 1750 přestavěn Kvítkův Dvůr, roku 1751 vypracoval plán nové lázeňské budovy v Dobré Vodě, roku 1754 vystavěl novou kostelní věž v Chrobolech a podal návrh přestavby letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě, který nebyl realizován. V roce 1756 vyprojektoval plány přístavby jižního křídla zámku Červený dvůr a do roku 1760 zde sjednotil vnější fasády. V roce 1758 se jako knížecí stavitel účastnil stavebních úprav českokrumlovského minoritského kláštera.