Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Franz Ferdinand Runk

(*1764 Freiburg im Breisgauu, +1834 Neuwaldegg)

Franz Ferdinand Runk - knížecí dvorní malířFranz Ferdinand Runk se narodil 14. října 1764 ve Freiburgu im Breisgauu. Od roku 1785 navštěvoval vídeňskou Akademii výtvarného umění, kde jej ovlivnil především profesor krajinomalby Johann Christian Brand (1722 - 1795), jehož důraz kladený na přírodu, práci se světlem, cit pro změnu krajiny v různém osvětlení i jemnou jakoby pastelovou barevnost nalézáme i v Runkových dílech. Runk se velmi brzy stal pro líbivou barevnost svých kvašových krajin mimořádně oblíbeným umělcem. Ačkoli vytvořil i olejomalby, stala se kvašová technika nejvlastnějším způsobem Runkova uměleckého vyjádření. Byl rovněž výborným kreslířem a grafikem, jeho práce v tomto oboru jsou však u nás téměř neznámé. Jedná se o sérii pohledů na park v Aigen, při jejímž vzniku Runk spolupracoval s rytcem Güntherem, který za Runkova vedení převedl kresby do mědirytin.

kníže Josef II. Jan Nepomuk ze SchwarzenberguV letech 1798 - 1801 pobýval na schwarzenberském panství ve Štýrsku. Tehdy byl najat knížetem Josefem II. ze Schwarzenbergu, aby pořídil soubor pohledů na krajinné zajímavosti. Aby mohl nerušeně pracovat, byl knížetem pro schwarzenberské úřadovny vydán příkaz, v němž výslovně zdůrazněno, že "každý úřad musí panu Runkovi k uskutečnění tohoto záměru dát veškerou podporu a poskytnout zmíněnému po dobu jeho pobytu v tomto panství veškeré zaopatření". Práce se zřejmě líbily a Runk se jako "portrétysta" štýrské krajiny osvědčil, protože byl knížetem znovu najat a v roce 1803 obdržel honorář 54 fl. za lekce dané v Čechách. Tehdy zřejmě přesídlil s knížecí rodinou do Čech, protože ve schwarzenberských účtech tohoto roku jsou zaneseny platby za pohledy na zříceninu Svatý Tomáš, Kunžvart, Plešné jezero, Červený Dvůr s Kletí v pozadí, kněžna Paulina ze SchwarzenberguOpatovický rybník u Třeboně a Babu u Vltavy poblíž Hluboké.Následujícího roku byl Runk mimo pravidelné platby za dodané obrazy odměněn značně vysokým honorářem 375 fl.. Tento obnos byl jistě spojen s výtvarným vedením kněžny Pauliny ze Schwarzenbergu (1774 - 1810), manželky knížete Josefa II., při přípravě prvního souboru jejích leptů, který byl vydán ještě téhož roku pod názvem Seize vues des terres en Bohéme du Prince des Schwarzenberg gravées a léau forte par la Princesse Pauline Schwarzenberg. Mimo titulního obsahoval soubor šestnáct listů a k většině z nich lze nalézt přímou předlohu v kvaších Ferdinanda Runka z téhož roku.

V roce 1804 pracoval runk spolu s kněžnou na přípravě druhého souboru leptů, který při vydání obsahoval patnáct listů. Od 1. ledna 1805 byla malíři vyplácena pravidelná roční gáže 600 fl., která byla později s ohledem na inflacizvýšena. Ferdinand Runk se stal knížecím dvorním malířem a k jeho povinnostem patřilo vyučovat knížecí děti kresbě.

Ferdinand Runk - Pohled na město Krumlov z poč. 19. stoletíVšech devět knížecích dětí prošlo Runkovým výtvarným školením. Nejnadanějšími žáky se kromě jejich matky staly princezny Marie Eleonora a Marie Paulina, které zobrazily v albu tušových a křídových kreseb celou řadu šlechtických příbuzných, ale i úředníků a služebníků. Také nejmladší kněžnin potomek Friedrich (Bedřich), pozdější kardinál, byl veden k výtvarnému projevu.

Roku 1811 dostal Ferdinand Runk povolení ke sňatku s komornou Rozalií Zedlitzovou. Měl s ní dvě dcery - Annu, provdanou Eggertovou, a Rozalii, provdanou Kornitzerovou.

Ferdinand Runk - Pohled na zámek Krumlov z roku 1824V letech 1803 - 1826a zejména do smrti kněžny Pauliny v roce 1810 Runk vytvořil velké množství obrazů s náměty českých krajin. V této době velmi zřídka maloval v Rakousku. Výjimku tvoří například Alpská krajina z roku 1806 nebo obdobná z roku 1809. Z tohoto období pocházejí nejlepší Runkovy práce, které svou světelnou atmosférou a něžnou barevností řadí k dílům jeho učitele Johanna Christiana Branda. V roce 1813 Runk maloval pro knížete Arnošta Schwarzenberga čtyři pohledy na zámek Aigen, z roku 1816 pocházejí dva obrazy zachycující slavnou návštěvu cara Alexandra I. na Hluboké v roce 1815. Na prvním obraze se car projíždí s knížecí rodinou v nazdobené lodi po Vltavě, druhý obraz zachytil cara Alexandra I. při orbě na poli u Hosína.

Ferdinand Runk - Pohled na zámeckou věžPo smrti kněžny Pauliny Runk již nebyl tak plodný jako v letech 1804 - 1810. Archivní prameny svědčí o dlouhých přeryvech mezi dodávkami děl. Také se zvětšuje formát obrazů. Z roku 1819 pochází známá Pouť na Lomnici, maluje zámeckou věž v Českém Krumlově, Červený Dvůr, Kleť s nově postavenou rozhlednou, Libějovice atd. Teprve po roce 1826 se Runk přestává zabývat českými krajinami a po přestěhování rodiny do Neuwaldeggu u Vídně kreslí soubor sedmnácti pohledů právě na Neuwaldegg a okolí. Mezi jeho poslední práce patří pohledy na Dornbach datované do roku 1832 - v rámci jihočeských sbírek se jedná o Runkovy poslední známé práce.

Dne 6. prosince 1834, tři dny po jeho smrti, byla Ferdinanda Runka sloužena zádušní mše v kostele sv. Josefa ve Vídni. Odtud byly ostatky převezeny do Neuwaldeggu, kde byl pohřben. Vdova Rozalie přežila svého manžela téměř o čtyřicet let. Zemřela 13. června 1872 v Praze ve věku 83 let a byla pohřbena na malostranském hřbitově.