Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

František Jakub Prokyš

(1713 - 1791)

Dílo malíře Františka Jakuba Prokyše představuje jeden z vrcholů umění rokoka v jižních Čechách. V průběhu svého dlouhého života pracoval pro církev, aristokracii, městské rady i soukromé osoby. Zásadní význam však pro Prokyše měla tvorba pro knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu a jeho manželku Marii Terezii, rozenou princeznu z Liechtensteinu, na území jejich krumlovského panství. 

Pohled na oltář Škapulířové kaple v kostele Navštívení Panny Marie v BorovanechPočátky tvorby malíře Františka Jakuba Prokyše zůstávají neznámé. Narodil se pravděpodobně ve městě Slaný v roce 1713, přičemž rok narození je odvozován od data úmrtí v roce 1791, kdy mu mělo být 78 let. V jižních Čechách se Prokyš poprvé objevil při práci pro kanoii augustiniánů v Borovanech, kde působil od roku 1748 a postupně zde provedl nástěnné malby v presbytáři a sakristii kostela Navštívení Panny Marie, nástěnné malby a oltářní obraz v přilehlé Škapulířové kapli a později, v roce 1764, vytvořil také portrét svého tehdejšího zaměstnavatele, probošta Augustina Dubenského. Probošt Dubenský si Prokyše patrně velmi považoval, jak lze usuzovat z jeho vlastnoručních poznámek o postupu prací v Borovanech. V nich nikdy nezmiňoval jména jednotlivých pracovníků ani neuváděl bližší popis prací. Výjimku učinil pouze v případě malířských prací, které poznamenává zvlášť a se zřetelným respektem uvádí, že za obraz sv. Škapulíře na hlavním oltáři, malby v kostele, kapli a sakristii bylo zaplaceno 10 zlatých malíři Františku Jakubu Prokyšovi, který je "rodem Čech, domovem slánský, obyvatel třeboňský".

Pohled do interiéru kaple Vzkříšení v českokrumlovském kostele sv. VítaPodle tohoto zápisu žil tedy prokyš již v roce 1748 v Třeboni, současně však byl v této době poddaným hraběte Františka Michaela Martinice na jeho panství Prunéřov. Tuto skutečnost dokládá výhostní list ze dne 15. 9. 1752, jímž hrabě Martinic Prokyše propustil z prunéřovského poddanství a zároveň svěřil do poddanství knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Z další dochované korespondence vyplývá, že se tak stalo na žádost knížete ze Schwarzenbergu, který jej následně propustil na svobodu. Tímto propuštěním je završen nejméně dvouletý zájem knížete o Prokyše, neboť již v době kdy pracoval pro austiniány v Borovanech a v Třeboni, si ho jako třeboňského malíře kníže Schwarzenberg vyžádal dopisem správci třeboňského zámku Burkhardovi ze dne 29. 8. 1750 na Hlubokou. Tam se Prokyš zabýval různými pracemi, mimo jiné opravami poškozených obrazů. Správce hlubockého panství A. de Bossi inormoval knížete dopisem ze dne 16. 2. 1751, že dal třeboňskému malíři Prokyšovi na zkoušku vyčistit obraz srnčího koloucha se dvěma hlavami, čehož se Prokyš podle Bossiho zhostil dobře, a dále Bossi žádal knížete, aby Prokyše pověřil dalšími obdobnými pracemi. Dne 3. 3. 1751 kníže hlubockému správci odpověděl, že práce mohou být Prokyšovi svěřeny, avšak až poté, až dokončí práci započatou v Krumlově. Detail malířské výzdoby zámku Červený DvůrO jakou konkrétní práci šlo dnes nevíme, ovšem ještě následujícího roku byl Prokyš zaměstnán malbou koní v krumlovské tehdy nově budované Zámecké jízdárně. V roce 1752 byl Prokyš knížetem propuštěn z poddanství a přijat na panství Třeboň. Prokyš se v Třeboni usadil a narodily se mu zde dvě nejstarší děti. V následujících letech intenzivně pracoval pro knížecí pár na jejich krumlovském panství. Díla z tohoto období patří k tomu nejcennějšímu, co Prokyš vytvořil.

Prokyšův dobrodinec a hlavní patron kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu měl velkou zálibu ve stavitelství, umění a společenském životě a tyto zájmy jej vedly k činorodému zvelebování krumlovského panství. K realizaci svých záměrů si kníže vybíral schopné umělce, které neváhal štědře odměňovat, někdy i proti vůli svých jindy oddaných úředníků. Stavitelské a umělecké projekty knížete Josefa Adama na jeho českých statcích se intenzivně rozvíjely od poloviny čtyřicátých let 18. století. Na středočeském panství v Postoloprtech budoval kníže kostel Nanebevzetí Panny Marie (1746 - 1753), současně v Českém Krumlově dal mimo jiné stavět novou Dekorativní výmalba reprezentačního sálu na Kvítkově dvořeZámeckou jízdárnu (1745 - 1747), probíhala stavební úprava zámecké kaple sv. Jiří (1750 - 1753), výstavba Maškarního sálu (1747 - 1748) a budování monumentálního kamenného mostu na Plášti. Realizoval se projekt nové zámecké zahrady s kaskádovou fontánou (1753 - 1768), letohrádkem Bellarií (1754 - 1757) a hudebním pavilonem (1752). V roce 1757 probíhala přestavba Kvítkova dvora v blízkosti zámecké zahrady a v téže době také stavební úpravy zámečku Červený Dvůr nedaleko Českého Krumlova. Během těchto stavebních a uměleckých aktivit se postupně vytvořil relativně stálý okruh umělců, kteří pro knížete trvale pracovali, a Prokyš mezi nimi hrál významnou roli.

Kníže Josef Adam Prokyše opakovaně pověřoval malířskou prací na nejvýznemnějších jihočeských zakázkách. Po práci na zámku Hluboká a v českokrumlovské zámecké jízdárně zadal Prokyšovi v roce 1752 výzdobu zahradního hudebního pavilonu. Poté Prokyš postupně realizoval umělecky mimořádné zakázky v letohrádku Bellarie (1754 - 1757), v Orientálním kabinetu českokrumlovského zámku (1757), v interiéru tzv. Čínského sálu v Červeném Dvoře (1757) a nástěnné malby v tzv. kabinetu kněžny Marie Terezie v Kvítkově Dvoře (1757).

Roku 1760 se Prokyš přestěhoval do Českých Budějovic, kde zakoupil dům na náměstí. Z této doby pochází výmalba kostelíka Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, nástěnné malby a oltářní obrazy v kapli sv. Víta nedaleko Třeboně a portrét borovanského probošta Augustina Dubenského. Prokyšova první manželka zemřela roku 1764 a o několik let později se malíř oženil podruhé s Magdalenou. V Českých Budějovicích se mu poté narodily ještě tři děti.

Další léta patří k Prokyšovým nejčinorodějším. Namaloval celou řadu oltářních obrazů jako Nanebevzetí Panny Marie do kostela v Netolicích, obrazy Růžencové Panny Marie a svaté Anny do dominikánského a svaté Anny do kapucínského kostela v Českých Budějovicích. Mezi jeho nejlepší práce v oboru nástěnné malby patří výzdoba kaple Vzkříšení v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.

František Jakub Prokyš zemřel roku 1791 v Českých Budějovicích. Z jeho pěti dětí ho přežila jediná dcera Eva ze druhého manželství.

Malíř Prokyš dobře ovládal malbu nástěnnou i malbu olejem na plátno, osvojil si správnou anatomii postav a využíval osvědčené kompozice. Z širšího pohledu byl pouze malířem provinčním, avšak v rámci jižních Čech měl význam vskutku nemalý.